Tichá vzpomínka na zemřelého romského mladíka Nikolase byla poklidná jen do chvíle, než její organizátoři promluvili do mikrofonu. Zatímco předtím lidé převážně mlčky nosili k fotografii mladíka před brněnské Janáčkovo divadlo svíčky a kytice, ve chvíli, kdy začali mluvit řečníci, ozval se také dav přítomných.
"Ukrajinské ženy, děti, matky, babičky a dědečci, ať tady zůstanou. Ale jinak ať jdou všichni Ukrajinci domů válčit! My je tady nechceme!" volali rozčileně někteří lidé z davu za velkého aplausu přítomných. Přestože zatím není jasné, co přesně vedlo ke smrti zmiňovaného Nikolase a zda je podezřelým z jeho smrti skutečně Ukrajinec, mnozí Romové jsou přesvědčeni, že smrt mladíka je důsledkem příliš velké podpory Ukrajinců na úkor Romů. "Proč jsou v Česku ukrajinští muži, kteří by měli bránit vlast?" stěžovali si Romové.
Mladý muž zemřel poté, co ho minulou sobotu před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Podle nepotvrzených informací to byl Ukrajinec, což právě vyvolalo u části Romů protiukrajinské reakce.
Neuplatňujme kolektivní vinu
Hlavní řečník Jozef Daniel se chvílemi snažil dav uklidňovat a vybízel přítomné, aby neuplatňovali na Ukrajince kolektivní vinu. "Lidi! My se musíme vymezit proti tomu, že nebudeme odsuzovat nějakou komunitu, která tady je. Člověk, který zabil, toho odsoudíme. Ale ne celou komunitu," prohlašoval Daniel s tím, že takový postoj by jen na Romy vrhl špatné světlo. "Jinak budeme vypadat tak, jak vypadáme padesát, sto let. Budou nás házet do jednoho pytle," tvrdil Daniel, jehož slova ale byla přijata spíše vlažně.
Větší úspěch měli řečníci, kteří volali po tom, aby ukrajinští muži v Česku šli bojovat za svou vlast, nebo aby česká vláda tolik nepodporovala ukrajinské uprchlíky. Jak ale v minulých dnech sdělily Aktuálně.cz neziskové organizace, které s Ukrajinci pracují, tak v Česku jsou převážně ženy s dětmi, které navíc mnohdy nežijí v jednoduché situaci. Česko stále víc zpřísňuje podmínky pro pobyt těchto uprchlíků.
Před Janáčkovo divadlo přišli také někteří lidé z extremistických skupin, kteří se ale vesměs nedostali k mikrofonu. Organizátoři se snažili, aby mluvili především Romové jak z Brna, tak některých dalších měst. Promluvil také jeden z kamarádů Nikolase, který tvrdil, že společně tvrdě pracovali. "Mám ho v srdci, mám ho jako památku, ale nikdo mi ho nevrátí," uvedl kamarád Milan.
Přestože shromáždění zakončili přítomní poklidněji modlitbou a neoficiální romskou hymnou, bylo zřejmé, že atmosféra může dál gradovat. Daniel i někteří další řečníci avizovali, že další shromáždění, tentokrát už ne pietní, ale spíše politické, se uskuteční za několik dní. "Tady je dnes pietní místo. Všechno další si řekneme na dalším shromáždění," oznamoval Daniel a vybízel všechny přítomné, aby šířili informaci o příští protestní akci.
