Luhačovice (Zlínsko) - Rozšíření silnice mezi zlínskou částí Malenovice a Otrokovicemi zůstane prozatím nedostavěné. Na jeho dokončení nemá ministerstvo dopravy zajištěné peníze. Na úplné zaplacení přestavby je zapotřebí 458 milionů korun.

Podle náměstka ministra dopravy Ivo Tomana záleží na schválení rozpočtu na příští rok. V původním návrhu ministra financí Miroslava Kalouska více peněz pro silnice není. 

Návrh rozpočtu zatím pro dopravu počítá s částkou přes 50 miliard korun. V minulých letech přitom ministerstvo hospodařilo s dvojnásobnou částkou.

"Nemáme ani jistotu, že za tohoto rozpočtu dočerpáme peníze z EU a připravíme projekty na další plánovací období. Náš rozpočet proto potřebujeme navýšit alespoň do deseti miliard," řekl Toman. Pokud by peníze ministerstvo dostalo, je podle něj dokončení stavby reálné.

Stavbaři začali silnici I/49, která je jednou z nejzatíženějších ve Zlínském kraji, rozšiřovat loni v červenci. Ministerstvo dopravy ji poté zařadilo na seznam zastavených staveb. Tehdejší ministr dopravy Bárta, který přijel úsek navštívit, označil tamní dopravní situaci za jednu z nejhorších v České republice a pokračování prací povolil.

"Podle mě není vůbec možné handlovat se o této silnici ve smyslu - kdy tam bude, jak tam bude. Ona tam prostě musí být," řekl statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje a předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš.

Právě Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě uspořádalo ve čtvrtek v Luhačovicích na Zlínsku mezinárodní konferenci. Účastníci setkání s názvem Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů přijali takzvanou Luhačovickou výzvu. Dokument podepsaly na dvě stovky lidí z řad akademické obce, samospráv a stavebních oborů. Hlavním cílem výzvy je upozornit na špatnou dopravní konkurenceschopnost a vyšší nezaměstnanost, než je v ostatních krajích. Dokument s podpisy dostane premiér Petr Nečas (ODS) a ministr dopravy Pavel Dobeš (VV).

"Výzva nemá žádnou vymahatelnost. (...) Je to vykřičník. Byli bychom rádi, kdyby Česká republika regionu Střední Moravy pomohla k tomu, aby byl výkonnější, nabídl lepší podmínky pro život," řekl Lukáš.

Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník upozornil také na srovnání s ostatními zeměmi. Česká republika má průměrně patnáct kilometrů dálnic na tisíc kilometrů čtverečních plochy, a to včetně rychlostních komunikací. Země na špici tohoto žebříčku mají v průměru šedesát kilometrů na stejné území. Podle něj není toto srovnání pro Českou republiku "moc lichotivé".

"Máme zhruba čtyřikrát nižší hustotu dálnic a rychlostních komunikací než má Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, ale také méně než poloviční než Německo, případně Rakousko," uvedl Zahradník.