Jihlava/Brno - Královská kanonie premonstrátů neuspěla u Nejvyššího soudu ve sporu o pozemky a několik zemědělských nemovitostí v Jihlavě.

Jde o desítky parcel mezi dálničním přivaděčem a Královským vrškem, které kdysi obklopovaly klášterní velkostatek Reindlerov. Nejvyšší soud zamítl dovolání premonstrátů, a potvrdil tak verdikt, podle něhož nyní nelze sporné nemovitosti vydat původním majitelům. Parcely spravuje Pozemkový fond.

Premonstráti podle ředitele své ústřední kanceláře Petrose Alexandridise ještě rozhodnutí Nejvyššího soudu neobdrželi. "V případě, že je pro nás nepříznivé, určitě podáme ústavní stížnost," řekl Alexandridis. Premonstráti se považují za legitimní vlastníky nemovitostí. Soudy prý v otázce někdejšího církevního majetku rozhodují politicky.

Pozemky jsou pro Jihlavu zatím zablokované

Jihlava chce pozemky perspektivně využít pro bytovou výstavbu. Kvůli nevyřešeným církevním restitucím zůstávají "zablokované". Okresní soud v Jihlavě premonstrátům nejprve částečně vyhověl a rozhodl, že jsou vlastníky některých nemovitostí.

Jihlavská pobočka krajského soudu se ale v odvolacím řízení postavila na stranu Pozemkového fondu. "Soud prvního stupně, ačkoli správně zjistil skutkový stav, rozhodl nesprávně, pokud žalobě částečně vyhověl," uvedl loni krajský soud.

Řád se bránil neúspěšným dovoláním. Nejvyšší soud se podobně jako v dalších kauzách přiklonil k názoru, že o někdejší majetek církví nelze vracet na základě žalob na určení vlastnictví, dokud se otázka církevních restitucí nevyřeší komplexně.

"Žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Nelze se účinně domáhat podle obecných předpisů ani ochrany vlastnického práva, k jehož zániku došlo před 25. 2. 1948 a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy," citoval senát Nejvyššího soudu starší stanovisko Ústavního soudu.

Paradoxně právě Ústavní soud v roce 2009 vyhověl premonstrátům ve sporu o pozemky v katastru obce Hradištko nedaleko Prahy. ÚS tehdy v nálezu kritizoval nečinnost zákonodárců, kteří stále nepřijali žádnou úpravu majetkového vyrovnání s církvemi.

Podle soudce zpravodaje Vojena Güttlera mají tuto mezeru v právním řádu zaplnit soudy při projednávání jednotlivých žalob. Soudci by neměli žaloby formalisticky odmítat bez věcného projednání

Na samostatný zákon nebo dohodu o někdejším majetku církví a řádů se stále čeká. Kabinet Mirka Topolánka chtěl vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek měla nahradit finanční částka 83 miliard korun. Návrh nakonec neprošel.