Fukušima prý novou výrobu v Chomutově neohrozí

ČTK ČTK
18. 3. 2011 20:35
Asie a Rusko se od jádra neodkloní, věří ředitel podniku, který má vyrábět trubky do atomových elektráren
Zkáza atomové elektrárny Fukušima udělala velký šrám na popularitě jaderné energie
Zkáza atomové elektrárny Fukušima udělala velký šrám na popularitě jaderné energie | Foto: Reuters

Chomutov - Ani čerstvé obavy z jaderné energetiky nemění plány švédské ocelářské společnosti Sandvik, která chce příští rok začít vyrábět v Chomutově přesné trubky pro parogenerátory atomových elektráren.

Některé evropské země sice po havárii v japonské Fukušimě uvažují o odklonu k jiným zdrojům, ale z celosvětového hlediska to prý nemá vliv.

Švédský Sandvik převzal v roce 1994 část tehdejších Válcoven trub. Zatím v tuzemsku vyrábí především přesné trubky pro ropný průmysl a vloni oznámil, že v Chomutově se začnou vyrábět i trubky pro jaderné elektrárny.

Asie a Rusko u jádra zůstanou, nemá strach ředitel

Tehdy se pohlíželo na jadernou energetiku pozitivně a hovořilo se o její renesanci, jenže letos v březnu přišla přírodní katastrofa v Japonsku, která vyústila i v havárii v elektrárně Fukušima. A evropské vlády začaly uvažovat o odklonu k jiným zdrojům.

"Aktuálně se ale stejně moc reaktorů ve světě nestaví. A to, co je plánováno, má stejně vyrůst hlavně v Asii a částečně i v Rusku," říká nový ředitel závodu Jiří Polman. Asijské země podle něj u jaderné energetiky zůstanou.

"Výstavbu nového provozu to rozhodně neohrozí. Naopak, mohlo by to spíš pomoct, protože evropské elektrárny by se mohly začít modernizovat," dodal.

Chomutov: 13% nezaměstnanost, ale sehnat 150 lidí je problém

Nová hala v areálu firmy už je hotová a na konci března se v ní začnou instalovat stroje, což potrvá zřejmě až do konce roku. Vyrábět by se v ní mělo začít v roce 2012. Chomutovský provoz by měl zaměstnat 150 lidí.

1I v okrese s třináctiprocentní mírou nezaměstnanosti je přitom problém místa obsadit. "Zaměstnance chceme mít poskládané ze všech věkových skupin, paradoxně nejhůř se shánějí ti mladší. Technické obory je zřejmě netáhnou," dodal Polman.

Průměrný plat v dělnických profesích by se měl přitom pohybovat okolo 25 000 korun měsíčně plus další benefity. Starší zaměstnanci, kteří v chomutovských válcovnách působili často už v minulosti, mají zase problémy se zvládnutím angličtiny. Obsazeny jsou zatím dvě třetiny míst.

Když nepotáhne jádro, ropa určitě nezklame

"Už teď máme výhled na objednávky, hlavně z Indie a Číny. A tam se nehovoří o tom, že by něco zastavovali nebo zpožďovali. Jejich energetické potřeby strmě rostou a jinou šanci na jejich uspokojení potřeb prostě ani nemají," tvrdí Polman.

Ještě lepší vyhlídky podle něj nabízí současná světová situace pro hlavní výrobu chomutovského závodu, jíž jsou přesné trubky pro ropné vrty.

"Cena ropy je dnes tak vysoko, že to stimuluje ropné společnosti k dalšímu a dalšímu otvírání ložisek. Vrty jdou do extrémnějších podmínek a technologie se neustále zlepšuje," pochvaluje si osmačtyřicetiletý ředitel, který firmu převzal teprve před několika týdny.

Absolvent Přírodovědecké fakulty UK vidí perspektivu závodu optimisticky. "Máme co dělat minimálně do konce roku a vidíme perspektivu na dvouletou produkci," uzavírá.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 2 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy