Buchlovice - Buchlovice na Slovácku po roce opět provoněl česnek. Patnáctý ročník festivalu, který je oslavou této zeleniny, kterou nabízí v různých formách, a zároveň si klade za cíl podpořit domácí pěstitele, navštívilo několik tisíc lidí. Vybírat mohli z pestré nabídky tří desítek prodejců česneku z celé České republiky i ze Slovenska.
"Letošní úroda byla průměrná. Někteří pěstitelé vám ale řeknou, že byla buď vynikající, nebo velmi špatná. Záleží na konkrétní lokalitě. Někde totiž pěkně pršelo a jinde bylo katastrofální sucho," řekl šlechtitel a pěstitel česneku Jan Kozák z Poběžovic u Holic v Pardubickém kraji, který se česnekem zabývá už asi tři desítky let. Kvalita česneku je podle něj letos velmi dobrá.
Potvrdil to i Emerich Kratochvil z Damobořic na Hodonínsku. "Úroda byla nadprůměrná. Pravidelněji pršelo. Loni bylo hodně sucho a česnek byl menší," uvedl Kratochvil, který česnek sází na výměře 20 arů. Do Buchlovic přijel počtvrté. "Boom zájmu o český česnek sice už opadl, ale zájem pořád je, protože náš česnek je chutnější než čínský," dodal Kratochvil.
Už asi po 40 minutách po zahájení festivalu zel prázdnotou stánek Milana Štěpánka z Klenovic na Hané na Prostějovsku, jehož česnek lidé do posledního stroužku vykoupili. "Měli jsme ho asi 150 kilogramů. Zájem o kvalitní český česnek je velký," těšilo Štěpánka, který loni všechen česnek na festivalu neprodal. Letošní úroda ho ale moc nepotěšila. "Byla podprůměrná, projevilo se střídání počasí a to, že nebyla žádná zima," uvedl Štěpánek.
Zahraniční česnek měl vstup zakázán
Podle Miloslava Hrdého z pořádající Folklorní agentury Buchlov se na festivalu letos neobjevili prodejci, kteří by vydávali španělský či jiný zahraniční česnek za český. Ve spolupráci s městysem Buchlovice tito prodejci nemohli své zboží nabízet ani mimo areál festivalu, jako tomu bylo dříve.
Spotřeba česneku v Česku se pohybuje ročně kolem 7000 až 8000 tun. Každý obyvatel země sní ročně v průměru kolem 70 dekagramů česneku. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana profesionální pěstitelé zasadili česnek letos asi na 220 hektarech plochy, ze které sklidili kolem 1400 tun. Malopěstitelé podle Zemana ročně sklidí zhruba dalších 1000 tun česneku. Zbytek spotřeby se vozí hlavně ze Španělska, Polska a Číny.
"Dovoz se ale pomalu mění ve prospěch kvalitnějších česneků, Čína ochabuje ve prospěch česneku španělského," řekl Zeman. Podíl osevních ploch s tuzemským česnekem se podle něj pomalu zvyšuje. "Problém ale je s nedostatkem sadby," uvedl Zeman.
Zatímco v Česku některé tradiční podniky, například v Dolním Němčí na Slovácku, s česnekem i kvůli náročné ruční práci skončily, v zahraničí se prosazuje mechanizace výroby. "Musíme ale vidět, že naše a španělské odrůdy nejsou totéž. Španělské mají více listů a slupek a snáší horší zacházení než naše česneky," mínil Kozák.
