Brno/Praha - Ústavní soud odmítl stížnost expředsedy pražské organizace zrušené Dělnické strany Patrika Vondráka. Extremista v ní poukazoval na možnou podjatost soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Věry Bártové.

Vondrák u pražského soudu čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Odmítnutí stížnosti bez podrobností potvrdila mluvčí soudu Jana Pelcová.

U Ústavního soudu čeká na rozhodnutí ještě další Vondrákova stížnost, která se týká vazby.

Údajnou podjatost soudkyně dokládal Vondrákův advokát okolnostmi jednání z letošního července. Do jednací síně se prý nedostali rodinní příslušníci obžalovaných ani další zájemci z řad veřejnosti.

Podle Vondráka však v síni ještě před jejím otevřením sedělo asi deset lidí, mezi nimiž údajně poznal občanského aktivistu Markuse Papeho a několik policistů v civilu.

Námitku podjatosti nejprve zamítl Obvodní soud pro Prahu 1. Návrhu na vyloučení soudkyně z jednání pak nevyhověl ani odvolací Městský soud v Praze. V ústavní stížnosti Vondrák neúspěšně navrhoval zrušení verdiktu městského soudu o námitce podjatosti.

Vondrák patří mezi elitu neonacistů

Vondrák podle policie patří k čelním představitelům Národního odporu. Je jedním z osmi obžalovaných v procesu u obvodního soudu. Všichni se podle spisu různou měrou podíleli na čtyřech skutcích, například výlepu propagačních samolepek neonacistického Národního odporu.

Někteří z nich podle odborníků na pravicový extremismus a policistů patří ke špičkám české krajně pravicové scény.

Vondrák se podle obžaloby podílel také na organizování shromáždění a pochodu 6. června 2009 v Jihlavě.

Magistrátní úředník akci tehdy ukončil hned po jejím začátku. Byla nahlášena jako vzpomínkový pochod k uctění památky obětí druhé světové války, skutečným účelem bylo podle spisu uctění památky padlých vojáků wehrmachtu a vzdání cti příslušníkům SS.