Praha - Hlavní město nemusí platit pokutu 950 tisíc korun za šlendrián při opravě Karlova mostu.
"Správní delikt byl promlčen," vysvětlilo ministerstvo kultury.
Řízení vedl Plzeňský kraj, který loni v prosinci vyměřil Praze za částečné znehodnocení památky pokutu 950 tisíc korun.
Magistrát se ale 7. ledna odvolal k ministerstvu kultury.
Ministerstvu tak zbývaly pouhé dva týdny na seznámení se s rozhodnutím prvoinstančního orgánu (50 stran textu) a odvoláním (28 stran textu) a vypracování rozhodnutí.
Odvolací orgán nemohl postupovat jinak než napadené rozhodnutí zrušit a řízení zastavit, informuje ministerstvo na webu.
"Celé to přehazování z Prahy do Plzně a zpátky považuji za nefunkční. Jeden článek v řetězci udělá dvakrát chybu a jste prakticky bezbranní," prohlásil ministr kultury a někdejší berounský starosta Jiří Besser.
"Možná by stálo za to, zamyslet se celkově nad pravidly správního řízení, protože tady je evidentně něco špatně," dodal.
Chronologie případu:
- 15. 12. 2009 - ministerstvo kultury předalo věc do Plzně
- 21. 1. 2010 - Krajský úřad Plzeňského kraje zahájil řízení
- 30. 3. 2010 - vydala Plzeň první rozhodnutí o pokutě 3,25 mil. Kč, o den později bylo rozhodnutí Praze doručeno
- 14. 4. 2010 - se hlavní město odvolalo
- 12. 5. 2010 - bylo odvolání spolu se spisovým materiálem předloženo ministerstvu kultury
- 7. 7. 2010 - vydalo ministerstvo rozhodnutí, že věc vrací do Plzně, o den později bylo rozhodnutí doručeno
- 22. 7. 2010 - ministerstvo do Plzně vrátilo spis
- 10. 12. 2010 - druhé rozhodnutí Plzně s pokutou 950 tisíc Kč
- 13. 12. 2010 - rozhodnutí doputovalo do Prahy
- 28. 12. 2010 - hlavní město podalo druhé odvolání
- 7. 1. 2011 - bylo odvolání se spisovým materiálem předloženo ministerstvu kultury
- 21. 1. 2011 - datum promlčení správního deliktu
"S rozhodnutím ministerstva jsme spokojeni," řekl ČTK náměstek primátora pro památkovou péči Antonín Weinert (ČSSD).
, kteří rekonstrukci mostu dlouhodobě kritizují.
"Dalo se tušit, že celá kauza vyšumí do ztracena, nás to mrzí, ale v českém prostředí se dal takový výsledek čekat," zlobí se Martin Kadrman, viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR.
Podle něj je Praha jednoznačným viníkem chybné opravy Karlova mostu.
Nepovedená oprava
Práce kromě asociace kritizovala i památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum.
Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav.
Ministerstvo pověřilo památkový odbor Plzeňského kraje vedením řízení kvůli podnětu Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče v prosinci 2009.
Přehazování "horkého bramboru"
Řízení vedl kraj původně proti Praze i proti zhotoviteli obnovy, společnosti Mott MacDonald. Na konci března 2010 uložil Praze pokutu 3,25 milionu korun.
"Mezi nejzávažnější pochybení patří provedení prací bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování bloků, nadměrné vyřazování původních kamenů za nové, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování a aplikace moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách," zdůvodnil kraj verdikt.
Praha se odvolala a případ ministerstvo vrátilo do Plzně. Kraj se snažil v srpnu složitou kauzu předat zpět ministerstvu, protože prý vyžadovala hluboké stavebnětechnické, chemicko-technologické, kulturněhistorické, geologické a řemeslné znalosti.
Ministerstvo to ale odmítlo a Plzeňský kraj si musel objednat nový posudek zcela nezávislého soudního znalce. Z něho památkáři vycházeli při novém prosincovém rozhodnutí, proti kterému se Praha opět odvolala. A uspěla.
Po nově vypracovaném znaleckém posudku pak Krajský úřad Plzeňského kraje snížil částku na 950 tisíc. Ani to se vedení Prahy nelíbilo a proti rozhodnutí podalo na konci loňského roku další odvolání.
To už ministerstvo nestihlo projednat.
