Magistrát spravuje asi 8000 bytů, další mají ve správě městské části. Zábranský dodal, že magistrát nemá přesné informace o počtu bytů ve správě městských částí, což by se mělo změnit.
V majetku samotného magistrátu je podle Zábranského zhruba 3000 bytů s historickými smlouvami, které nejsou vyhrazeny pro sociální účely nebo pro potřebné profese. Zhruba polovina smluv je na dobu určitou a polovina na neurčito. Podle Zábranského není jasné, proč by obyvatelé těchto bytů měli být zvýhodněni. "Vůbec nevíme, proč v těch bytech jsou a platí třetinu tržního nájmu," řekl.
Developerská společnost Trigema v poslední statistice uvedla, že průměrné tržní nájemné bez poplatků v Praze ve třetím čtvrtletí činilo 345 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky nájmy stouply téměř o čtvrtinu. Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 419 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 378 korun.
Nájemci městských bytů zpravidla platí za metr čtvereční částky v rozmezí 60 a 120 korun. Průměrná velikost pronajímaného bytu v Praze je podle Trigemy zhruba 78 metrů čtverečních.
Zábranský zadal zpracovat návrh plošného zvýšení nájmů v těchto bytech. V případě smluv na dobu určitou se podle něj dá nájem zvýšit při prodloužení smlouvy, u smluv na neurčito je to komplikovanější. Podle nového občanského zákoníku může město nájmy v rozmezí tří let zvýšit nejvýše o 20 procent. To by se podle radního mělo udělat několikrát, aby se nájmy alespoň přiblížily tržní úrovni.
Pokud by obyvatelé prokázali, že jsou ve finanční tísni a měli by problém vyšší nájem platit, mohli by být z plošného navýšeni vyjmuti. Příjmy z nájmů by také měly být povinně použity na rozvoj bydlení.
Zábranský bude chtít centrální evidenci bytů
Město má podle Zábranského také problém s evidencí bytů a spoluprací městských částí a magistrátu. Otázku bydlení je podle něj nutné řešit jako celek, magistrát nicméně nemá ani jasný přehled o tom, kolik která městská část spravuje bytů. Zábranský proto bude chtít vytvořit centrální evidenci a v blízké době se plánuje sejít s radními pro bydlení městských částí.
Zároveň chce nechat zpracovat komplexní bytovou politiku s dlouhodobým výhledem. Ta současná je z roku 2004. V blízké době vznikne podle něj také analýza pozemků, na kterých by mohly vyrůst městské bytové domy. Zároveň vedení Prahy zvažuje další způsoby podporovaného bydlení, například to, že by lidem a rodinám v sociální tísni doplácel část nájemného, která jim schází.
Podle dva roky staré analýzy společnosti KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 tisíc bytů a městský fond od té doby privatizacemi klesl na necelou pětinu tohoto počtu. Nedostatek bytů a růst cen bydlení je jedním z nejdiskutovanějších problémů, které metropole momentálně řeší.
