Praha - Národní galerie v Praze (NG) se odvolala proti rozhodnutí soudu, podle něhož by měla církvi vrátit obraz Madony z Veveří.
Spor o obraz se k soudu dostal poté, co NG odmítla středověkou památku římskokatolické církvi vydat na základě její žádosti podané v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi.
"NG je přesvědčena, že stát po celé rozhodné období byl a nadále je právoplatným vlastníkem obrazu," stojí v tiskové zprávě NG.
Křivdy z totality
Galerie zároveň uvádí, že nebránila a nikdy nebude bránit narovnání křivd způsobených totalitními režimy. Na základě archivních materiálů uvádí, že pokud vůbec došlo v případě Madony z Veveří vůči církvi k majetkové křivdě, stalo se tak v období první republiky.
NG v rámci současného majetkového vyrovnání státu s církvemi vydala tří významná díla či soubory děl - Vyšebrodský oltář, dva obrazy Petera Paula Rubense a části Puchnerova oltáře. Všechna díla ale na základě dohody zůstala v expozicích NG.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že NG musí obraz farnosti Veverská Bítýška vydat, NG s tím nesouhlasila.
Podle jejího názoru se nepodařilo bez pochyb prokázat vlastnictví díla. Podle NG obraz nespadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989, protože byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím.
Církev: Dokument neexistuje
Církev zase argumentovala tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle kterého by o toto dílo přišla.
"Případná křivda by šla na vrub nejednoznačnému výkladu kupní smlouvy z roku 1925. Podle Národní galerie taková křivda nemůže být odčiněna na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. S ohledem na složitost celé kauzy a na fakt, že v případě nabytí právní moci půjde o průlomový a jednoznačně precedentní rozsudek, je NG jako organizace pověřená řádně hospodařit se státním majetkem přesvědčena, že je nutné, aby věc přezkoumaly i soudy vyšších instancí," uvedla NG.
Podle soudu byly podmínky pro vydání obrazu splněny, církev prý prokázala, že obraz patří do jejího vlastnictví a zároveň spadá pod restituční zákon. NG by zároveň měla církvi zaplatit zhruba 82 000 korun jako náklady za právní zastoupení ve sporu.
U soudu by mohly skončit i další sporné žádosti o vydání majetku. Žaloby připravují či již podaly například některé řády, které se dožadují vydání nemovitostí.
Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 byla v kostelíku na hradě Veveří.
Na konci 30. let minulého století se dostal do majetku státu, v roce 1958 jej získala NG.
