Jiřičná zvítězila v náročné mezinárodní soutěži, ve které překonala návrhy dalších 97 architektů ze 30 zemí světa. Odborná porota u jejího návrhu ocenila kromě architektury a velmi promyšleného technického řešení také vytvoření velkého veřejného prostoru se zelení. "Rozsah veřejného prostoru v návrhu je největší ze všech posuzovaných finálových návrhů," říká Marcela Fialková, mluvčí Central Group.
Celkem se podle ní má veřejnosti otevřít téměř 70 procent z celkové velikosti stavební parcely, tedy plocha asi 27 tisíc metrů čtverečních. "To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí," dodává Fialková. Prostor pro zeleň vznikl zejména díky tomu, že se značná část bytů bude nacházet v trojici vysokých věží, jejichž půdorys nezabere tolik místa.
Další podrobnosti o projektu s názvem Centrum Nového Žižkova však developer zatím tají - včetně předpokládané výšky trojice kruhových věží, která je díky zvlněným balkonům a ohýbanému sklu jasnou dominantou celého návrhu. Další informace podle Fialkové představí osobně Eva Jiřičná na veřejné prezentaci 19. června v pražské Galerii Café Louvre.
Výška trojice výškových staveb se však dá odhadnout i z představené vizualizace. Na ní je vidět, že věž má nejméně 25 poschodí. Nejnižší povolená světlá výška pokojů pak musí být dle zákonné normy 2,6 metru. U luxusních rezidencí se však dá očekávat vyšší a je třeba počítat i s tím, že nějaký ten metr si ukousnou také podlahy. Věže tak zřejmě budou minimálně 65 metrů vysoké, ale mohou lehce překročit i výšku kolem stovky metrů.
Bez změny územního plánu to nepůjde
"Bude tam nutná změna územního plánu, takže tohle vše je ještě velmi předčasné," reagovala Fialková na dotaz ohledně výšky věží a předpokládaného počtu bytů, které se v komplexu budou nacházet. "Teď bude důležité, aby tento unikátní projekt získal podporu politiků a úřadů a získal si srdce Pražanů," dodává k tomu Dušan Kunovský, majitel Central Group.
Telekomunikační věž, která na místě stojí dnes, je vysoká 85 metrů - s anténou 96 metrů. To podle Kunovského nahrává tomu, aby ji nahradily další výškové budovy, což mělo vyplynout i z návrhů ostatních architektů, kteří se soutěže zúčastnili. Kromě Jiřičné mezi nimi byla i další světoznámá jména jako například Sou Fudžimoto z Japonska, Ian Ritchie z Velké Británie, jehož návrh se umístil druhý, nebo Richard Meier z USA.
Výhodou by pro developera mohla být skutečnost, že vítězný návrh Jiřičné vybrala odborná porota plná známých architektů, jako je Josef Pleskot či Zdeněk Fránek. Ale zejména Roman Koucký, hlavní autor pražského Metropolitního plánu, podle kterého by se, pokud bude schválen, měla od roku 2023 řídit veškerá výstavba v Praze.
"Pro tuto lokalitu jsme jako investor původně počítali s méně finančně a technicky náročným projektem. Vysoká architektonická kvalita a unikátnost vítězného návrhu architektky Jiřičné však celou porotu i mě osobně přesvědčily," říká Kunovský. Praze by podle něj projekt dodal tolik potřebnou unikátní architekturu, navíc s typickým designem uznávané české architektky. "Věřím, že by to mohlo být skvělé vyvrcholení její celoživotní kariéry," uzavřel majitel developerské firmy.
Jiřičná kromě bytů navrhuje také rozsáhlé komerční prostory v dolních patrech jednotlivých staveb pro restaurace, kavárny, obchody a služby. Součástí projektu je také mateřská škola. Budova má být mimo jiné šetrná i k životnímu prostředí, o vytápění se mají postarat tepelná čerpadla a v plánu jsou i zelené střechy či systém recyklace dešťové vody.
Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.
Žižkov se bude muset rozloučit s "Mordorem"
Plánům developera ale bude muset ustoupit dosavadní dominanta zdejší lokality - dřívější Ústřední telekomunikační budova přezdívaná "Mordor" či "Štrougalova věž". Ta byla slavnostně otevřena v lednu 1980 za účasti špiček tehdejšího komunistického režimu, včetně předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Státní rozpočet přišla na 1,5 miliardy československých korun.
Svou přezdívku, odkazující na dílo J. R .R. Tolkiena, si u zdejších zaměstnanců vysloužila zejména kvůli osmnáctiposchoďové věži, která připomíná pevnost Barad-dûr, odkud Sauronovo oko shlíželo ve známé trilogii na Středozem.
Stavba byla svého času největší telekomunikační budovou v Evropě, a pokud jde o technické vybavení, patřila ke světové špičce. V nejvytíženější době zde pracovalo až 2500 lidí. Nyní je podle Kunovského již technologicky zastaralá, nefunkční a nevyužitelná k jiným účelům. "Z důvodu extrémně vysokého množství škodlivého azbestu bude muset být zbourána a ekologicky zlikvidována," říká.
Budovu spolu s pozemkem koupila Central Group v roce 2017 od skupiny PPF, podle zákulisních informací za cenu 600 až 800 milionů korun. Developer tak posílil svou už tak silnou přítomnost ve zdejší lokalitě. Jen o kousek dál, na sever od Nákladového nádraží Žižkov, totiž připravuje svůj zatím největší projekt, kde se má po dokončení nacházet kolem 2600 bytů.
Eva Jiřičná (80 let)
Po absolvování architektury na pražské ČVUT vystudovala Eva Jiřičná i AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, odkud se po okupaci již nevrátila. Proslavila ji především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější dokončené stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. V loňském roce obdržela na Londýnském festivalu designu cenu za celoživotní dílo a v rodném Zlíně, kde dokončila Kongresové centrum, převzala Cenu města Zlína. Aktuálně probíhá retrospektivní výstava v Centru současného umění DOX v Praze u příležitosti jejího životního jubilea.
