Sokoli vyvedli na Šumavě mladé na pěti hnízdištích

ČTK ČTK
13. 7. 2012 19:41
Ještě v 90. letech sokoli na Šumavě hnízdili jen na dvou místech
Sokol stěhovavý.
Sokol stěhovavý. | Foto: Jaroslav Hruška, ČSOP

Plzeň - Jednu z nejúspěšnějších hnízdních sezon mají letos šumavští sokolové.

Ochránci přírody monitorují na území šumavského národního parku a chráněné krajinné oblasti sedm hnízdních lokalit těchto ohrožených dravců.

Letos se sokolům podařilo odchovat mláďata na pěti z nich, o dvě víc než loni, řekl David Melichar z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, který spolu se správci parku hnízdění dravců monitoruje a hlídá.

Ještě v 90. letech sokoli na Šumavě hnízdili jen na dvou místech.

Přesné lokality hnízdišť ornitologové kvůli ochraně dravců tají. Na každém hnízdě bylo letos v průměru kolem tří mláďat.

Ke klidnému odchovu pomohli i pracovníci Informační a strážní služby (ISS) šumavského parku, kteří lokality hlídali.

"V době hnízdění a vyvádění mláďat jsme postavili hlídky, aby do blízkosti nechodili turisté a sokolí rodinky nerušili," řekl šéf ISS Petr Šrail. Rušení na hnízdě může způsobit zastydnutí zahřívaných vajec nebo předčasné vylétnutí dospívajících mláďat.

"Na některých místech naši zaměstnanci stáli a vysvětlovali turistům důvody omezeného vstupu. Museli jsme navýšit služby a některá místa jsme hlídali ve dne i v noci," doplnil Stanislav Haladej z ISS. Omezení trvalo asi dva měsíce.

Predátoři a nepřízeň počasí

"I když Šumava není, co se týče skalních stěn vhodných ke hnízdění sokolů, moc štědrá, k naší radosti využívají i menší skály," řekl Melichar.

Mláďata vzácných dravců jsou ale v šumavské přírodě vystavena nepřízni počasí a ohrožují je také predátoři - zejména kuny či norci američtí.

Loni proto ochránci přírody zabezpečovali v západní části Šumavy jedno hnízdo, kde měli podezření, že mladé sokoly nejméně po dva roky kuny či norci zabili. "Letos se tam hnízdění povedlo v pohodě," těší Melichara.

Sokol stěhovavý patří mezi zákonem chráněné druhy a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jeho populace prodělala v minulém století značné změny. Zatímco v 50. letech 20. století hnízdil v Česku běžně, v 60. letech z tuzemské přírody téměř vymizel.

Hlavní příčinou bylo používání pesticidů a pronásledování člověkem. Dnes se situace pomalu zlepšuje. Populace zvolna posiluje a v ČR se nyní odhaduje až na 50 hnízdních párů sokolů.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy