Chanovice (Klatovsko) - Obyvatelé pošumavských vesnic v sobotu protestovali proti stavbě úložiště jaderného odpadu.
Už devátý rok za sebou se vydali po desetikilometrové trase vedoucí po pomyslném obvodu plánované stavby. Úložiště by v podzemí mělo mít asi 300 hektarů a na povrchu by zabralo 19 ha plus silnice a vlečku.
Stát stále zvažuje šest českých lokalit, kde by mělo úložiště vzniknout, a vláda nedávno schválila dotčeným obcím peníze za geologický průzkum.
Z Chanovic vyšlo 250 lidí. "Občané, chalupáři i obdivovatelé krajiny dostali nové informace a osvěžili si problematiku. Zastupitelé vidí, že to lidem není jedno a že podporují stanoviska obcí," řekl starosta Chanovic Petr Klásek.
Všech 19 dotčených sídel v referendech nebo usneseními zastupitelstev stavbu úložiště jednoznačně odmítlo. Proti státnímu projektu razantně vystupuje také občanské sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, které má 5000 členů.
V pochodu byli i zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta obcím v pátek nabídla peníze za průzkum. Umožnilo jí to vládní nařízení schválené v polovině prosince.
"SÚRAO plánuje ve všech lokalitách veřejné debaty o průzkumu, aby občané měli dost informací," řekla Věra Šumberová ze SÚRAO. Nejvyšší částky, kolem 2,8 milionu korun ročně, by od příštího roku dostávaly Chanovice a Velký Bor.
Zahájení průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s umístěním hlubinného úložiště, řekl ředitel SÚRAO Jan Prachař. Po vyhodnocení dat z průzkumů podloží se budou podle něj konat celospolečenské diskuse.
Obce průzkum nepovolí
"Postoj starostů i sdružení je jednotný od roku 2003. Peníze nevezmeme a průzkumné práce nedovolíme," řekl místopředseda sdružení František Kába, člen pracovní skupiny starostů, SÚRAO a ministerstva průmyslu, která pracuje téměř rok.
Podle Kláska se do odporu zapojují i obce ze širšího okolí, protože hrozba stavby snižuje zájem o bydlení v oblasti i ceny nemovitostí. Sám jsem se jako starosta setkal s 15 zájemci, kteří kvůli úložišti nakonec nic nepostavili, dodal.
Sdružení navrhuje, aby se úložiště umístilo do vojenských újezdů v ČR. "Někam to dát musíme, protože je to odpad vyprodukovaný ČR. Ale pořád je šance vymyslet například přepracování odpadu. Jednostranně ho nyní zavést do země a investovat přes 100 miliard Kč je nevratné a průzkum považujeme za zbytečné mrhání penězi," uvedl Kába.
Kába pochválil finský přístup, kde stát dal obcím právo veta. "Nám legislativa nedovoluje to odmítat. Napsali jsme novému ministrovi průmyslu, že chceme mít v zákoně právo veta, ale oni ho tam dát nechtějí," dodal.
Podle Kláska jde o stavbu na desítky tisíc let. Podobné úložiště není nikde v Evropě a je nutné postupovat tak, abychom zde nezanechali těžké břímě následujícím generacím, dodal.
Dvě finální lokality se mají podle Šumberové stanovit v roce 2018, spuštění úložiště předpokládá SÚRAO v roce 2065.
