Olomouc - Archeologové v Olomouci našli při rekonstrukci schodiště kostela Panny Marie Sněžné v centru města fragmenty vápenných malt, omítky a antické pálené střešní krytiny.

Ty dokládají existenci dosud neznámé církevní velkomoravské stavby ve městě.

Odkryty byly také pozůstatky gotického kláštera minoritů, řekl archeolog Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Nálezy zbytků malt, omítky a zejména antické střešní krytiny včetně korýtkovitého prejzu označil archeolog jako mimořádně cenné.

"Spolu s dříve učiněnými nálezy, jako jsou fragmenty cihel z Neředína a zlomky takzvané židovské malty s příměsí drcených cihel z první poloviny 10. století na Tereziánské zbrojnici, lze konstatovat, že se v Olomouci či okolí pravděpodobně nacházela zděná římská stavba. Střešní krytina pak byla druhotně využita ve velkomoravském období," uvedl Šlézar.

Podobně se to stalo například i u jiných velkomoravských kostelů, zejména v Uherském Hradišti - Sadech.

Podle něj archeologové v červenci a srpnu narazili pod schody kostela na neporušený terén s vrstvami z 9. a 10. století.

Jeho unikátnost spočívá v tom, že okolní prostor byl v minulosti snížen o více než dva metry, čímž byla zničena většina dokladů o pravěkém a středověkém osídlení místa.

"Vrstvy obsahovaly zlomky keramických nádob, zvířecí kosti i zlomky hliněných omazávek stěn obydlí. Zajímavým dokladem dálkových kontaktů je fragment surového baltského jantaru," uvedl Šlézar.

Světlo to mnohaleté diskuse

Kulturní vrstvy přiléhaly až do těsné blízkosti přibližně šest metrů širokého příkopu objeveného v prostoru západní terasy s balustrádou.

"Jedná se o pozůstatek opevnění Předhradí, jehož počátky spadají do velkomoravského období a který v nejužším části Předhradí sloužil až do 14. století. Pak byl zasypán a nahrazen novou kamennou hradbou. Další pozůstatek původního opevnění raně středověkého hradu byl odkrytý pod východní terasou, tvořilo jej až 1,5 metru široké kamenné vrstvené základové zdivo románské hradby," doplnil Šlézar.

Tyto objevy podle něj vnášejí světlo do mnohaleté diskuse o podobě Olomouckého hradu, který v raném středověku zaujímal prostor Petrského a Václavského návrší a je poprvé zmiňován kronikářem Kosmou k roku 1055.

"Pozůstatky žlabu pro nejspíše jednoduché dřevěné opevnění z 9. až 10. století odkryté v blízkosti příkopu spolu s odpadními vrstvami v jeho těsné blízkosti naznačují, že nejstarší opevnění Předhradí tvořila jednoduchá forma dřevěného opevnění doprovázená na přístupnější severní a východní straně příkopem," soudí Šlézar.

Součást bývalého jezuitského areálu

Uskutečněný archeologický výzkum potvrzuje podle něj množící se doklady sídelně-správní a církevní kontinuity olomouckého ústředí po pádu Velké Moravy.

To stálo za rozmachem Olomouce jako sídla údělného přemyslovského knížectví i pozdějšího královského města.

Kostel Panny Marie Sněžné je součástí bývalého jezuitského areálu s kolejí, školami a konviktem s kaplí Božího těla.

Původně se tam nacházel klášter minoritů s kostelem Panny Marie. Příchod minoritů do Olomouce lze klást před polovinu 13. století, snad už k roku 1237.