Ostrava - Kvůli přípravě rozvojové zóny pro malé a střední podnikatele v ostravské městské části Hrušov uvažuje město o možnosti vyvlastňování pozemků.

Z celkové plochy 35 hektarů už má nyní ve svém vlastnictví zhruba 82 procent pozemků.

"Území však potřebuje kompletně scelit, protože kvůli důlním vlivům se v minulosti propadlo o tři až čtyři metry a při budování zóny se počítá s opětovným navýšením terénu," řekl primátor Petr Kajnar (ČSSD).

Pozemky město vykupuje už od roku 1999 a dosud výkupy stály přes 122 milionů korun. "Jsme připraveni k vyvlastňování, protože Hrušov už vykupujeme postupně několik let a blížíme se do finále. Nabízíme lepší cenu, než jakou by (majitelé) dostali při vyvlastňování," uvedl Kajnar.

Vylidňování a devastace začaly po roce 1989

Dodal, že město doufá v to, že právě hrozba vyvlastnění přiměje majitele pozemků k dohodě s radnicí, která pro ně bude finančně výhodnější.

Zóna by se měla budovat v letech 2013 až 2014. Celkové náklady na její vznik město odhaduje na 2,2 miliardy korun, většinu by měl uhradit stát. V budoucnu by v ní mohlo vzniknout až 2000 přímých pracovních míst.

Hrušov, který je součástí Slezské Ostravy, patřil v minulosti k výstavním čtvrtím města. Devastace území a jeho postupné vylidňování začalo po roce 1989.

Definitivní zkázou pro něj však byly povodně v roce 1997. Město si tuto oblast pro vznik rozvojové zóny vybralo především kvůli její strategické poloze. Lokalita se nachází nedaleko centra města a má výhodné dopravní napojení, protože je v blízkosti dálnice D1. V Ostravě je navíc nedostatek ploch pro malé a střední firmy.

Podle starosty Slezské Ostravy Antonína Maštalíře (ČSSD) lokalitě vznik rozvojové zóny výrazně pomůže.

"Dneska můžu říct, že je to zapomenuté území, protože když v roce 1997 uhodily na Ostravu velké povodně, tak v podstatě to pro Hrušov byla poslední smrtící rána. Už v té době to byla oblast vymírající," řekl Maštalíř. Dodal, že samotný obvod by na oživení území neměl dostatek peněz.