Ostrava - Hutní společnost ArcelorMittal Ostrava chce získat povolení pro stavbu nového zařízení pro odlévání oceli.
Firma však sama připouští, že projekt nazvaný komplexní změna kontinuálního odlévání oceli znečistí ovzduší v okolí téměř šesti tunami jemného polétavého prachu a jedovatých látek ročně.
Současně ArcelorMittal Ostrava argumentuje tím, že toto znečištění vykompenzuje snížením emisí v jiných provozech.
Umožňuje mu to dokument, který vedení firmy před měsícem podepsalo s ministerstvem životního prostředí.
"Ve skutečnosti se o žádnou kompenzaci nejedná. Opatření na snížení emisí by ArcelorMittal musel udělat, i kdyby o povolení pro ocelárnu nežádal," uvedl vedoucí Katedry ochrany životního prostředí Technické univerzity v Ostravě Petr Jančík.
Akční plán pro Ostravsko
Právě v aule univerzity ministr Tomáš Chalupa z ODS v pondělí popsal svůj akční plán na zlepšení ovzduší na Ostravsku. A takzvané dobrovolné dohody s největšími znečišťovateli jsou součástí plánu.
Ministerstvo jednoznačně odmítá, že by dobrovolná dohoda s hutní společností mohla situaci na Ostravsku zhoršit. Chalupa přesto uvedl, že se s argumenty Petr Jančíka chce blíže seznámit.
"Velmi rád se na analýzu docenta Jančíka podívám. Zatím jsem ji neviděl," uvedl ministr na dotaz Aktuálně.cz.
Ministrův náměstek Ivo Hlaváč, který dobrovolné dohody připravoval, chce s šéfem katedry životního prostředí Petrem Jančíkem veřejně diskutovat.
"Taková vyjádření jsou mystifikací. Nejsou pravdivá," uvedl Ivo Hlaváč. "Není možné, aby ArcelorMittal na základě dobrovolné dohody zvyšoval svůj podíl na znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji."
Náměstek Hlaváč Petra Jančíka obvinil, že problém zpolitizoval. Jančík je totiž členem Hnutí Ostravak, které od podzimních komunálních voleb tvoří na ostravském magistrátu opozici vůči koalici sociálních demokratů s ODS.
Další kritika dohody
Jenže Jančík není jediný, kdo dobrovolnou dohodu ministerstva s hutní firmou označil za dokument, který může ovzduší na Ostravsku zhoršit.
Už několik dnů po jeho podpisu kritizovali dohodu lidé z nevládních ekologických organizací Zelený kruh a Ekologický právní servis.
Podle Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu dobrovolná dohoda znamená, že se hutě ke snižování emisí vlastně nezavazují.
ArcelorMittal Ostrava s tím však nesouhlasí. "Naše kompenzační opatření považujeme za adekvátní," uvedla mluvčí společnosti Věra Breiová.
"V případě prachu kompenzují emise vznikající z nové technologie zhruba dvacetkrát, v případě ostatních škodlivin jako karcinogenní benzo(a)pyren nebo arzen více než desetkrát," sdělila mluvčí.
Radnice už souhlasila, co řekne kraj?
V rámci posuzování vlivu stavby nového zařízení na odlévání oceli na životní prostředí v procesu EIA už s projektem souhlasil ostravský magistrát i městský obvod Radvanice a Bartovice, který leží v těsném sousedství hutí.
Žijete v Ostravě? Zajímá vás? Fanděte jí s Aktuálně.cz na Facebooku!
Náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč uvedl, že zásadní roli ve schvalování celého projektu nebude mít nakonec ministerstvo, ale kraj.
"Dobrovolná dohoda nic nemění na tom, že novou ocelárnu nepovoluje ministerstvo, ale krajský úřad. Je na něm, aby ohlídal, že dojde ke snížení emisí a ne k jejich zvyšování," sdělil Ivo Hlaváč.
K jakému rozhodnutí se hejtmanství dopracuje, není zatím jasné. "V žádném případě nepovolíme žádnou stavbu, která by znamenala zhoršení kvality ovzduší vlivem společnosti ArcelorMittal Ostrava," uvedl vedoucí oddělení ochrany ovzduší krajského úřadu Marek Bruštík.
Náměstek hejtmana pro životní prostředí Miroslav Novák (ČSSD) na otázku Aktuálně.cz odpověděl: "Žádná dobrovolná dohoda nemůže prolomit limity, které pro velké znečišťovatele nastavuje kraj."
Podobně jako dalších šest velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji přistoupil ArcelorMittal Ostrava začátkem roku k dohodě s krajským úřadem.
Firma se zavázala, že v době smogových situací, omezí výrobu ještě dříve, než to nařizuje zákon.
Do září letošního roku chce také dokončit projekt na odprášení provozu ke zpracování rudy, kterým sníží celkové množství jemného polétavého prachu o 260 tun ročně, což je asi čtvrtina celkové roční produkce prachu.
