Liberec - V Liberci začíná rekonstrukce zchátralého kostela svaté Máří Magdalény z počátku minulého století.

Obnova cenné památky i sousední fary přijde na 65 milionů korun. První akce by se tam měla uskutečnit na jaře příštího roku.

V kostele vznikne centrum pro neziskový prostor, působit tam bude i poradna zaměřená na využití geotermální energie a dalších alternativních zdrojů. Řekl to zástupce investora Jiří Zeronik.

Obecně prospěšná společnost Geotermální energie pro občany (GEPO) získala na projekt evropské dotace, které pokryjí 85 procent nákladů na rekonstrukci.

Původně měla začít už na konci loňského roku, investor ale nechal prověřit celé výběrové řízení, což zahájení prací zpozdilo.

"Chtěli jsme mít jistotu, že nikdo nebude moci zpochybnit, jak samotný výběr, tak i vítěze řízení," vysvětlil důvody zpoždění Zeronik, který čelí obvinění z nepřímého úplatkářství, když se snažil spolu s dalšími dvěma muži získat dotaci pro plánovanou soukromou vysokou školu.

Kostel je na seznamu nejohroženějších památek

Jubilejní kostel sv. Máří Magdaleny je na seznamu nejohroženějších památek v Libereckém kraji. Byl postaven v letech 1908 až 1911 libereckým stavitelem Alfredem Hübnerem podle návrhu Maxe Kühna a Heinricha Fanty.

Součástí areálu je kromě kostela i kapucínská rezidence, schodiště s balustrádou, ohradní zeď a brána.

Jednolodní neobarokní kostel se secesními prvky je unikátní zejména použitou technologií. Stavba má železobetonovou konstrukci, která se v době jejího vzniku používala převážně u staveb průmyslových.

Opravy začnou na střeše

Rekonstrukce by měla být hotová do konce roku. "Opravy začnou na střeše, odstraníme porušené krytiny, zrekonstruujeme vzácný ocelový krov, podíváme se na zničené klenby," popsal postup prací vedoucí projektu Jáchym Kopeček.

Zároveň se bude podle něj pracovat na venkovních kamenných terasách, které jsou v havarijním stavu. Uvnitř stavbaři demontují podlahy a opraví zničené povrchy stěn. Cílem je vrátit památku co nejvíce do původního stavu. Největším novým zásahem bude vybudování výtahu pro postižené.

Unikátní ocelový krov

Kostel má unikátní ocelový krov, na němž jsou zavěšeny skořepinové železobetonové klenby. Zajímavým technickým prvkem je také podlahový systém vytápění průduchy.

Z někdejšího vybavení se částečně dochoval jen hlavní oltář, který ale církev odveze. Ostatní mobiliář i bohatá sochařská výzdoba vzaly v minulých desetiletích za své. Poté co byli po válce kapucíni vyhnáni, přestal sloužit svému účelu.

V klášteře byla mateřská škola, kostel dlouho sloužil jako sklad národního podniku Kniha, později jako depozitář. V posledních letech byl ale prázdný a chátral. "Chceme, aby v budoucnu kostel hostil výstavy, koncerty, přednášky či workshopy. První akcí ale bude bohoslužba," dodal Zeronik.