Mračna prachu čistí pitnou vodu přehradní nádrže Souš

ČTK ČTK
24. 4. 2012 7:53
Vápnění má zlepšit kvalitu vody v nádrži, která slouží jako zdroj pitné vody
Letadlo rozprašuje nad vodní hladinou jemně mletý vápenec, který má snížit kyselost vody.
Letadlo rozprašuje nad vodní hladinou jemně mletý vápenec, který má snížit kyselost vody. | Foto: Jan Langer

Desná - V Jizerských horách začalo v pondělí před polednem tradiční vápnění přehradní nádrže Souš nedaleko Desné na Jablonecku.

Letadlo rozprašuje nad vodní hladinou jemně mletý vápenec, který má snížit kyselost vody. Pilota čeká během dvou dnů zhruba 80 až 100 startů. Záležet bude na tom, jak půjde pH vody nahoru, řekl Luděk Rederer z Povodí Labe.

V pondělí ráno naměřili vodohospodáři pH vody v nádrži na úrovni 4,7 až 5,0. Vápnění skončí, až dosáhne hodnoty pH 6,6 až 6,8.

Vápnění má zlepšit kvalitu vody v nádrži, která slouží jako zdroj pitné vody pro více než 100.000 obyvatel Liberecka a Jablonecka. Provádí se od roku 1996 pravidelně každý rok.

Jemně mletý přírodní vápenec, který se k tomu používá, pochází z Krkonošských vápenek v Kunčicích. "Vápenec pomáhá významně snižovat koncentrace problematických látek ve vodě, zejména hliníku," řekla Iveta Kardianová, mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací, které akci financují.

Podívejte se, jak mračna prachu čistí pitnou vodu:

Kvalita vápence se podle ní ověřuje v laboratořích, které musí potvrdit, že je vhodný pro použití v pitné vodě.

Vápenec snižuje kyselost vody, čímž se zjednoduší její úprava na pitnou.

Kyselost vody v Souši má několik příčin. Jizerské hory leží na přirozeně kyselém podloží - žule. Kyselá jsou také rašeliniště v povodí Souše, zabírajícím zhruba 14 kilometrů čtverečních.

V Česku ojedinělé, ve Skandinávii běžné

Na kyselosti vody v přehradě se podílí také tající sníh, ačkoli v něm už není zdaleka tolik škodlivých látek jako v 80. a 90. letech minulého století, kdy byly hory vystaveny kyselým dešťům. "Podobný způsob úpravy vody v takovém rozsahu je v Česku ojedinělý, běžný je ale třeba ve Skandinávii," řekl Rederer.

Z vápnění přehrady nemají prospěch jen lidé, ale také ryby, zejména lososovité, a obojživelníci. Díky vápnění se v přehradě dobře daří pstruhovi obecnému nebo sivenu americkému, v nádrži ale žijí i čolci, skokani nebo ropuchy.

Kvalita vody v nádrži se podle Rederera v průběhu vápnění pravidelně sleduje a podle toho se dávkuje množství rozprášeného vápence. V závislosti na pH a teplotě vody se do vody vysype mezi 70 a 100 tunami vápence.

 

Právě se děje

Další zprávy