Cheb chce kvůli stopnutým dotacím úvěr na 145 milionů

ČTK ČTK
20. 5. 2013 14:47
Chce jím překlenout období, než bude jasné, jestli se rozběhne ROP Severozápad
Radnice v Chebu.
Radnice v Chebu. | Foto: foto.mapy.cz

Cheb - Město Cheb vypíše výběrové řízení na další úvěr ve výši 145 milionů korun.

Chce jím překlenout období, než bude jasné, jestli se rozběhne Regionální operační program (ROP) Severozápad. Z něj chtělo město financovat už téměř dokončenou revitalizaci levého břehu Ohře.

Úvěr na předfinancování stavby ale musí splatit do konce listopadu, řekl starosta Chebu Pavel Vanoušek (ČSSD). Záměr už schválili i zastupitelé. První úvěr si město vzalo loni.

Když si před rokem bralo město úvěr na předfinancování stavby za více než 170 milionů korun, věřilo, že většinu peněz dostane z dotace zpět.

Protože byl program v době začátku stavby už pozastaven, vedení města v srpnu loňského roku požádalo zastupitele, aby potvrdili, že do projektu město půjde i s rizikem, že dotace nakonec přijít nemusí.

"Výběrové řízení na poskytnutí úvěru, kterým bychom zaplatili úvěr z loňska, je jen pojistkou. Pořád doufáme, že se ROP znovu rozběhne a žadatelům peníze pošle. Úvěr by měl být jen na dobu jednoho roku. Pokud do té doby dotaci nedostaneme, budeme si muset vzít už dlouhodobý úvěr asi na deset let a 145 milionů korun postupně splácet," uvedl Vanoušek.

Podle místostarosty Tomáše Lindy (ODS) byl projekt turistického využití levého břehu Ohře i přes svá rizika pro město přínosem. Podařilo se změnit zanedbanou část města v upravený areál s několika sportovišti.

Areál by měl být pro veřejnost otevřen na počátku června. Pokud by se podařilo znovu spustit financování z ROP Severozápad, mohl by Cheb peníze dostat v září nebo říjnu. Nový úvěr by tak vůbec město nemuselo začít čerpat.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy