Brno - Nejvyšší soud (NS) s konečnou platností potvrdil bývalému likvidátorovi Fondu dětí a mládeže (FDM) Pavlu Žákovi tříletý trest vězení. Žák podle pravomocného rozsudku nezákonně a nevýhodně rozprodával nemovitosti fondu.
Převodem 36 budov či pozemků způsobil škodu přes 215 milionů korun. Nejvyšší soud koncem loňského roku bez veřejného jednání odmítl Žákovo dovolání a v úterý své usnesení zpřístupnil v soudní databázi.
Obvodní soud pro Prahu 1 původně uložil Žákovi pouze podmíněný trest. Městský soud v Praze ale v prosinci 2010 verdikt zpřísnil a poslal někdejšího likvidátora do vězení. Přihlédl hlavně k výši způsobené škody a k tomu, že Žák rozprodával majetek fondu cíleně a dlouhodobě.
V dovolání Žák navrhl Nejvyššímu soudu, aby zrušil pravomocný rozsudek a vrátil kauzu k obvodnímu soudu k novému projednání. Poukazoval také na údajně přísný trest. Soudci ale nenašli důvod k zásahu. Podle nich se pražské soudy "náležitě vypořádaly se všemi znaky trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku".
"Nejvyšší soud přezkoumal i výrok o trestu uložený obviněnému rozsudkem odvolacího soudu včetně jeho odůvodnění a ani v tomto případě neshledal na straně odvolacího soudu žádných pochybení," stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Pavlem Šámalem.
Fond dětí a mládeže vznikl v roce 1993 a převzal majetek někdejšího Socialistického svazu mládeže (SSM). Likvidátor fondu Žák v roce 2004 neoprávněně uzavřel 36 kupních smluv a za nevýhodné ceny prodal státní pozemky, rekreační objekty a další nemovitosti. "Obžalovaný nepožadoval cenu v daném místě a čase obvyklou," konstatoval už prvostupňový soud. Žák podle rozsudku zároveň prodával majetek úzkému okruhu společností.
Prodal majetek za 253 milionů
Bývalý likvidátor měl povinnost postupně převádět nemovitosti na různá sdružení dětí a mládeže. U soudu tvrdil, že podle zákona měl za úkol prodat do konce roku 2004 veškerý majetek fondu, který se nepodařilo bezúplatně převést na mládežnické organizace.
Podle trestního senátu však měl vyčkat na usnesení parlamentu. Poté měl nechat majetek ocenit a požadovat tržní cenu. Zároveň měl u každého prodeje žádat o souhlas ministerstvo financí.
Hodnota nevýhodně prodaného majetku byla odhadována na téměř 253 milionů korun. Utržilo se však pouze kolem 37 milionů. Žák prodal pod cenou například činžovní dům v pražských Vršovicích, hotel Belaria v Hradci na Moravicí, hotel Emauzy v Dobré Vodě na Českobudějovicku, pozemky ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou, rekreační areály na Slapech a u brněnské přehrady, dům na náměstí ve Znojmě známý jako Tip klub a další. Většinu nemovitostí odkoupily tři soukromé firmy.
