Brno - Pokutu téměř dvě miliardy korun dostal za chyby při stavbě justičního paláce Krajský soud v Brně od finančního úřadu. Je to dosud nejvyšší pokuta pro státní úřad, sankce se většinou pohybují v řádu milionů korun. Uvedla to v úterý Česká televize. Ministerstvo financí však většinou velmi vysoké sankce zcela odpustí nebo několikanásobně sníží
Ministerstvo spravedlnosti o udělení sankce ví, řekla mluvčí resortu Tereza Palečková s tím, že jde o formální pochybení brněnského soudu. Vedení krajského soudu se odmítá k případu vyjadřovat s tím, že verdikt zatím není pravomocný.
Náklady na výstavbu justičního areálu v Brně se vyšplhaly z původních 800 milionů téměř na dvě miliardy korun. Kauzu v minulosti šetřila kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně i policie. Později případ odložila, ale ze stejných důvodů se začali stavbou paláce zabývat inspektoři brněnského finančního úřadu.
Historie justičního paláce
Duben 2006: Do soutěže na miliardovou zakázku na stavbu paláce se přihlásilo 22 firem. Pět vybral los, a ty postoupily do užšího řízení. To vyhrála firma Imos.
Červen 2006: Primátor Richard Svoboda poklepal na základní kámen areálu mezi ulicí Heršpickou a Renneskou.
Červenec 2008: Podle zprávy NKÚ byla stavba předražená. Projektant vyčíslil náklady na 2,1 miliardy korun, zatímco ministerstvo spravedlnosti původně počítalo s 768 miliony.
Říjen 2008: Úřad na ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že Krajský soud v Brně pochybil při výběrovém řízení na dodavatele nábytku. Tendr na nábytek za 60 milionů korun zrušil.
Leden 2009: Krajský soud dostal od ÚOHS pokutu 200 tisíc korun za porušení zákona o veřejných zakázkách při výstavbě Justičního areálu. Soud proti rozhodnutí podal rozklad.
Červenec 2009: Areál za necelé dvě miliardy korun je hotový, chystá se slavnostní otevření.
Až ke třem miliardám
Za neoprávněné použití státních peněz nakonec vyměřili soudu pokutu 1,935 miliardy. K sankci navíc nabíhají úroky z prodlení, takže se může vyšplhat až ke třem miliardám korun.
Soud se proti pokutě odvolal k brněnskému finančnímu ředitelství. "Dokud není řízení pravomocně skončeno, je krajský soud v Brně vázán povinností mlčenlivosti," sdělila České televizi mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Ministerstvo momentálně nemá prostředky, aby po případném pravomocném rozhodnutí mohlo pokutu uhradit, protože by tím sebralo peníze dalším podfinancovaným justičním orgánům, řekla Palečková. Rozpočet resortu na letošní rok je asi 20,7 miliardy korun, z toho 13,2 miliardy je určeno pro justici a devět miliard na personální výdaje. Na veškeré investice má resort letos pouze tři čtvrtě miliardy.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl ČT, že pokud by bylo o pokutě pravomocně rozhodnuto v dané výši, musel by požádat ministra financí Miroslava Kalouska o navýšení rozpočtu svého resortu.
Odpustí ministerstvo financí?
Pokud brněnský krajský soud s odvoláním proti sankci neuspěje, může ještě požádat o prominutí ministerstvo financí. "Každý případ se posuzuje jednotlivě, vychází se z toho, jak závažné to bylo porušení," řekla televizi mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová. Ministerstvo financí většinou velmi vysoké sankce zcela odpustí nebo několikanásobně sníží.
Třeba v roce 2010 Nejvyšší soud po vleklém sporu s ministerstvem financí zaplatil za chyby ve svém hospodaření pouze 700 000 korun, ačkoli původní výše uložených sankcí činila 49 milionů korun.
Pokuty pro úřady se v minulosti většinou pohybovaly v řádech statisíců či milionů. Jednu z největších sankcí dostaly Plzeňský a Jihočeský kraj od ministerstva financí za závažné systémové chyby v čerpání evropských peněz. Loni tak musely zaplatit celkem 245 milionů korun.
Za podobnou sumu, jako činí pokuta a úroky z prodlení, stát postavil například justiční palác v Praze na Míčánkách. Je to zhruba i rozpočet na stavbu vyhořelé části pražského Průmyslového paláce nebo asi patnácti kilometrů dálnice, uvedla ČT.
Rekonstrukce okresního soudu se dá podle zdroje ČTK pořídit za 100 až 200 milionů korun, výstavba menší věznice by stála asi jednu miliardu. Finanční úřad musí při pochybení podle zákona ukládat pokutu ve výši nákladů na stavbu či rekonstrukci objektu.
Krajský soud v Brně už kvůli stavbě justičního areálu jednu pokutu dostal. Sankci 200.000 korun mu kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách v polovině roku 2010 vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a loni na podzim ji potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.
ÚOHS vadilo využití opce na dodatečné práce v objemu 233 milionů korun bez DPH, což bylo podle úřadu v rozporu se zákonem. Rozsah dodatečných prací narostl o více než 100 procent proti původnímu předpokladu. Rozhodnutí ÚOHS se týkalo jen výstavby menšího z obou objektů areálu.
