Příští český astronaut bude nejdříve za pět let

Josef Tuček
4. 3. 2008 11:15
Nejbližší výběr pro evropský kosmický oddíl nestihneme
Švéd Christer Fuglesang, astronaut ESA, při výstupu do vesmíru v prosinci 2006.
Švéd Christer Fuglesang, astronaut ESA, při výstupu do vesmíru v prosinci 2006. | Foto: NASA

Praha - Od letu Vladimíra Remka do vesmíru uplynulo dlouhých třicet let. Je naděje, že někdy v blízké budoucnosti vzlétne do vesmíru nový český astronaut?

"Určitě budeme mít dalšího astronauta, je to jenom otázka času," nepochybuje Jan Kolář, docent Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy v Praze a ředitel České kosmické kanceláře, která koordinuje účast na mezinárodních vesmírných projektech.

Jenže vzápětí dodává: "Ovšem určitě to nebude dřív než za čtyři až pět let."

Letošní termín nestihneme

Tady vše závisí na tom, jestli republika vstoupí do Evropské kosmické agentury ESA. Agentura má i svůj oddíl astronautů, kteří létají do vesmíru na ruských a amerických kosmických lodích.

Momentálně to je osm aktivních členů, z toho dva Francouzi a Italové a po jednom jsou zastoupeni Němec Belgičan, Švéd a Nizozemec. Je to už jen polovina z plánovaného počtu astronautů. Ostatní v minulých letech odešli.

"Letos bude ESA nabírat nové astronauty. Češi mezi nimi nebudou, protože naše země ještě nebude členem," konstatuje docent Kolář.

Bude mít průmysl zájem?

Česká republika s kosmickou agenturou spolupracuje a vážná jednání na nejvyšší úrovni o plném členství běží od loňského léta. Podle odhadů však bude naše země přijata začátkem příštího roku. A to už bude výběr astronautů ukončen.

"Další kolo náboru astronautů se dá čekat tak za čtyři pět let," říká Jan Kolář.

Také Antonín Vítek z Akademie věd konstatuje, že výběr českého astronauta není na pořadu dne. A vidí i možné potíže s přistoupením k ESA.

"Kandidáti na členství v Evropské kosmické agentuře musí prokázat, že mohou ke kosmickému výzkumu přispívat nejenom vědeckými poznatky, ale i výrobou přístrojů a dalšího vybavení pro vesmír. A tady je otázka, jestli český průmysl bude mít dostatečný zájem a bude schopen potřebnou techniku pro vesmír dodat," říká Antonín Vítek.

Nepochybuje však o tom, že nakonec se naše republika členem ESA skutečně stane.

Kosmická laboratoř je připravena

Současní evropští astronauti létají na mise především k Mezinárodní kosmické stanici ISS.

V půlce února sem raketoplánu Atlantis úspěšně vynesl evropskou laboratoř, pojmenovanou Columbus, a astronauti ji připojili ke stanici.

Vyndání válcovité laboratoře Columbus z nákladního prostoru raketoplánu za pomoci robotického ramena Mezinárodní vesmírné stanice v představě kreslíře.
Vyndání válcovité laboratoře Columbus z nákladního prostoru raketoplánu za pomoci robotického ramena Mezinárodní vesmírné stanice v představě kreslíře. | Foto: NASA
Podrobněji čtěte:
Astronauti připojili evropskou kosmickou laboratoř

"Dá se čekat, že tam teď bude létat víc Evropanů dělat pokusy,"soudí Jan Kolář.

Laboratoř má evropské a světové vědě sloužit přinejmenším deset let. Takže nějaký český astronaut-výzkumník nakonec přece jen dostane také šanci.

Vlastní plavidlo v nedohlednu

ESA také plánuje umístit v příštím desetiletí stálou robotickou základnu na Měsíci a o desetiletí později by tam chtěla postavit základnu pro lidskou posádku.

Sama však astronauty do vesmíru dopravit stále nedokáže. V příštích týdnech připravuje vypuštění vlastní kosmické lodě: nákladní a řízené automaticky. Plány na nějakou evropskou obdobu raketoplánu pro přepravu lidí zůstávají stále mlhavé.

Lidi do vesmíru zatím dokážou vynést jen Rusko, USA a Čína.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy