Praha - Mají se učit psát a nikdy nedržely tužku. Neumějí spláchnout, nezavážou si tkaničky a nepoznají barvy. Dětí, které přijdou k zápisu do první třídy nepřipravené, mohutně přibývá. Za posledních pět let vzrostl dokonce o třetinu.
Ministerstvo školství se proto rozhodlo pro změnu: poslední rok předškolní docházky bude povinný.
"Poslední rok předškolního vzdělávání považuji za klíčový. Měl by být v celé republice povinný," říká šéf resortu školství Marcel Chládek. Jeden rok v mateřince podle něj může rozhodnout o tom, jaký směr vývoj dítěte nabere. Ovlivní i jeho profesní kariéru. V ostatních evropských státech už proto povinnou mateřinku dávno mají.
Sedm procent dětí žádnou průpravou neprojde
V Česku by mohla povinnost platit zhruba za dva roky. K předškolnímu vzdělání by se potom dostalo i sedm procent dětí, které dnes žádnou průpravou neprojdou. "Nejčastěji jde o děti ze sociálně vyloučených lokalit, které by předškolní vzdělání obzvlášť potřebovaly, protože se s nimi doma nikdo neučí," podotýká Chládek.
Kolik dětí končí v nultých ročnících:
Rok Počet
2009 / 2010 - 2 410
2010 / 2011 - 2 922
2011 / 2012 - 3 055
2012 / 2013 - 3 480
2013 / 2014 - 3 520
(Zdroj: MŠMT, ČSÚ)
Tyto děti potom ve škole narazí. "Postupně začnou za ostatními zaostávat, až jsou nakonec z hlavního vzdělávacího proudu vyloučeny," popisuje ministr.
Do budoucna by měly průpravu zajištěnou. A nejen to. Rodiče všech předškoláků by si dokonce mohli vybrat, kde by se jejich dítě vzdělávalo. Mohli by své potomky poslat buď do běžné mateřinky, nebo do nultého ročníku při základní škole. Obě řešení by byla rovnocenná a bezplatná.
Nultý ročník se otevře všem
Nulté ročníky při školách ostatně fungují už dnes. Jenomže ne všude. Podle současných norem navíc mohou přijmout jen takového předškoláka, který má razítko na to, že trpí sociálním hendikepem.
"Většinou sem proto chodí romské děti, i když to samozřejmě není pravidlem," popisuje ředitel ústecké základní školy Marek Plch, který otevírá přípravnou třídu už třetím rokem. Pokaždé v ní má zhruba čtrnáct dětí. "Vyplatí se to," říká. Rozdíly mezi dětmi se podle něj víceméně srovnají.
Do budoucna se naopak nulté ročníky otevřou všem. "Budou určené všem dětem bez rozdílu. Doteď tato možnost byla jen pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Kapacita bude jen na konkrétním zřizovateli," potvrzuje mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Děti podle ní povedou kvalifikovaní učitelé.
Evropská komise žádá vysvětlení
Odborníci nápad vítají. Například podle Bohumila Kartouse z organizace Eduin zachrání novinka celou řadu dětí před životem bez vzdělání. "Pokud školy s nultými ročníky opravdu začnou, eliminuje se riziko zbytečného umisťování dětí do praktických škol," vysvětluje Kartous.
Podporu má Chládek i mezi poslanci. "Jsem jednoznačným zastáncem toho, aby děti chodily povinně do školy i do školky. Třeba v Holandsku je povinná školní docházka dokonce už od čtyř let. Má to svou logiku: pokud se děti na školu nepřipraví, mají později problémy s adaptací," domnívá se také členka sněmovního školského výboru Vlasta Bohdalová. Také podle ní potom končí řada dětí mimo většinový vzdělávací systém - v praktické škole.
A právě to vadí Evropské komisi. Tento měsíc se na Česko obrátila s požadavkem, aby ji tuzemští úředníci o boji s diskriminací informovali. "Diskriminace ve škole na základě etnického původu je vážná věc, kterou evropské právo zakazuje," vysvětlil mluvčí komise Joshua Salsby. Česku se podle něj dlouhá léta žádná opatření zavádět nedaří. Pokud tedy vláda své počínání do dvou měsíců před Evropskou komisí neobhájí a nepředstaví konkrétní kroky k nápravě, může skončit až u Soudního dvora EU.
