Jak extrémy naměřené například na Šumavě vnímáte?
Padesátistupňový rozdíl může lidi vyděsit, ale pozor na pojmy. Protože ty minusy jsou takzvané absolutní hodnoty, které se nevyskytují až tak běžně, a po nich může nastávat obleva.
Výrazná změna teploty je ale zřejmá.
Ano, pochopitelně je letos teplejší zima.
Když člověk vyjde ven, kde je teplo kolem deseti stupňů připomínající jaro, musí si položit otázku, zda je to normální nebo zdravé.
Určitě to není normální ani zdravé. Ale pro poslední zimy je to v podstatě typické.
Souvisí to s globální změnou klimatu?
Ano, z hlediska studií, které jsme dělali, jsou zimy za posledních patnáct let v průměru teplejší. Nejchladnější měsíc leden má v posledních letech epizody s teplotami, kdy je nad deset stupňů, což je pro leden netypické. Bavíme se ale o průměrech. A ty klamou, protože jsou složené tak, že jeden rok je mimořádně teplý a pak jsou naopak roky chladné. Ale v dlouhodobém trendu je prokazatelně vzestup teplot. A to i v zimním období.
Znamená to, že už nezažijeme třeskuté zimy, kdy je od prosince do března mráz a sníh?
Nedá se předpokládat, že bychom zažívali zimy s poklesem teplot, jak máme představu klasické zimy s teplotami pod nulou, se sněhovou pokrývkou. Ale to neznamená, že se nebudou vyskytovat mimořádně chladné měsíce a teploty pod mínus 25 stupňů Celsia. Je potřeba říct, že změna klimatu s sebou nese i nárůst extrémů.
Což je pro globální změnu typické.
Ano, změny klimatu se neprojevují jen tím, že nám rovnoměrně rostou teploty, ale jsou rozkolísanější a v průměru to vychází, že roky nebo měsíce jsou teplejší.
Máme tedy po nynější oblevě očekávat další úder mrazů?
Předpovědi počasí s vyšší pravděpodobností jsou maximálně do pěti sedmi dnů. A to se výrazné ochlazení neočekává. Pak pravděpodobnost klesá.
Jaké mají tyto rychlé změny teplot vliv na živé organismy – na lidi, zvířata, rostliny?
Na člověka má určitě negativní dopad kolísání teplot. Obecně je potřeba připomenout, že toto oteplení v zimním období je často spojeno s výskytem epidemií chřipky. Velice typické také je, že mnoho lidí tyto změny teplot špatně odhadne, což znamená zvýšené počty nachlazení. Je také rozdíl mezi tím, jak tyto změny vnímají lidé zdraví a lidé nemocní. Daleko lépe vnímáme dlouhodobější stabilní teploty než tyto změny.
Jak je vnímají rostliny?
Změny teplot v zimě, kdy má být vegetační klid, jsou velice nepříznivé. Hlavně pokud není sněhová pokrývka. Pokud na rostlinách leží pět deset centimetrů sněhu, tak ani mimořádně nízká teplota rostliny nepoškodí, sníh rostliny izoluje. Pokud by po oteplení přišlo prudké ochlazení, je nebezpečí holomrazů, které jsou vždycky nepříznivé. Například 22. až 25. února roku 2003 přišel po oteplení vpád arktického vzduchu, kdy teploty klesaly až k minus dvaceti a byly poškozeny porosty třeba řepky ozimé, z osmdesáti procent se musely zaorat.
Jaké rostliny jsou nejvíce ohrožené?
Je to otázka přezimujících zemědělských plodin. Protože ty prošly určitým obdobím klidu, a když je teplejší období, začnou se probouzet, takže je voda v pletivech. A když přijde mráz, voda zmrzne a pletiva poškodí. Ohrožená je například řepka ozimá, ale i pšenice ozimá.
Jak dlouho by muselo být takové teplo, aby se rostliny začaly probouzet?
Stačí otázka 14 dnů, při jasných dnech se navíc probouzení urychlí. Pokud potom přijdou mrazy, rostliny se poškodí. Nedostatek sněhu také způsobuje, že je na jaře v půdě méně vody, což pak souvisí s výskyty sucha.
