Praha - Personální rentgen, tedy přístroj, který kontrolovaného člověka zobrazí na obrazovce jako nahého, vyvolává bouřlivé diskuse.
A to nejen ve světě, kde se postupně stává součástí bezpečnostních kontrol, ale i v České republice, kde zůstává datum případného uvedení do provozu nejisté.
Proč se vyvíjejí nové detektory, a to i takto nepříjemné?
Rám na zjištění kovů nestačí
Samozřejmostí je v současnosti bezpečnostní rám, kterým lidé zcela rutinně procházejí při kontrolách na letištích, ale i v mnoha veřejných budovách. Pracuje na principu elektromagnetické indukce a zjistí, jaké kovové předměty s sebou člověk nese.
Kontrolu obsahu zavazadel na letišti má pak za úkol rentgenové záření: dnes už není tak silné, aby poškodilo třeba převážené filmy, ale pro lidské zdraví by jeho dávky byly nevhodné. Záření prochází zavazadlem a věcmi uvnitř a zobrazí jejich tvary. Dá se poznat i materiál, z něhož jsou vyrobeny.
"Jenže to nestačí," řekl Aktuálně.cz Milan Krása z firmy PCS, která se zabývá bezpečnostními systémy a chce personální rentgen prodávat i v Česku.
"Pokud budete mít na těle schovanou zbraň vyrobenou třeba z keramických materiálů, z pevných plastů nebo ze skla, rámový detektor kovů ji nezjistí," dodává.
V praxi by muselo jít spíše o nůž než o střelnou zbraň, která zpravidla potřebuje kovový úderník, aby mohla vystřelit.
"A pokud ponesete výbušniny nebo radioaktivní materiály, detektor kovů je také vůbec nenajde," varuje ředitel PCS Jan Vančura.
Analytický čichač
Proto výzkumníci vyvíjejí nová detekční zařízení. A v současné době usilují o co nejširší komerční uplatnění hned tři odlišné systémy různých výrobců.
První, který už mohou spatřit cestující na letištích v zahraničí, analyzuje páry, aby našel výbušniny. Svým vzhledem připomíná běžný bezpečnostní rám. Kontrolovaná osoba se v něm však musí na několik vteřin zastavit. Tam ji lehce ovane vzduch, který s sebou strhne nepatrné částečky z oděvu i z rukou a zanese je do analytického zařízení. To pak určí, zda svým složením neodpovídají výbušninám - anebo třeba narkotikům. Dokonce rozpozná omamné látky v dechu kontrolovaného člověka.
Výhodou zařízení je rychlost vyhodnocení. Nevýhodou, že najde jen výbušniny, nikoli však zbraně. Problém zůstává u plastických výbušnin: pokud jsou vyrobeny ilegálně a neobsahují povinné "aromatické" příměsi, uvolňují dostatek rozeznatelných těkavých látek až při teplotách nad padesát stupňů Celsia. A tomu nejde testované osoby vystavovat...
Vlastní záření těla
Druhý typ přístrojů je založen na využití milimetrových vln elektromagnetického záření. Je to neionizující záření v něčem podobné infračervenému záření (tedy teplu). Předměty ukryté pod oděvem odrážejí toto záření různě, a z toho je možné usuzovat na jejich přítomnost.
Toto záření také vydává lidské tělo, samo od sebe. Není tedy nutné člověka ozařovat, stačí jen snímat jeho vlastní vyzařování. A v něm přístroj rozpozná rozdíly mezi zářením vycházejícím přímo z těla a tím, které ještě prochází předměty skrytými pod oblečením.
Rozlišení na obrazovce je však jen o něco lepší než u ultrazvuku třeba při vyšetření v gynekologické ambulanci.
Rentgen na kůži
Třetím zařízením usilujícím o dobytí trhu s bezpečnostní technikou je už zmiňovaný personální rentgen. Založen je na Comptonově jevu, který popisuje odraz a pohlcování rentgenových paprsků v různých materiálech, včetně živých tkání.
Přístroj vysílá jen velmi nízké dávky rentgenového záření, které pronikne textilem, ovšem už nevnikne do svalové tkáně, ale odráží se od ní. Výsledkem tedy je, že na černobílém monitoru zobrazí poněkud rozmazané tvary nahého těla a předměty, které jsou na něm pod oděvem skryty. Zbraně i výbušniny.
Výhodou je rychlejší kontrola než při osobní prohlídce. Nevýhodou jsou výhrady lidí, kteří nechtějí, aby je obsluha detektoru viděla neoděné. Byť jen na černobílém a rozmazaném obrázku, na němž nejsou vidět vlasy, vousy či obočí. Zařízení už pracuje na mnoha amerických letištích, a také třeba na londýnském Heathrow.
Společnost PCS by je ráda dovážela i do Česka, zatím však nechce prozradit, jestli byla při obchodních jednáních úspěšná.
Podrobněji čtěte: Míří k nám rentgen, který na letišti svlékne donaha?
Lepší než u bazénu
"Vytipované kontrolované osoby si mohou samy vybrat, jestli budou chtít projít detektorem, anebo podstoupit osobní prohlídku," zdůrazňuje Krása.
Další opatření mají zajistit, že muže smí prohlížet jen muž a ženu žena, kontrolovaná osoba je při tom v oddělené místnosti, takže bezpečnostní pracovník u monitoru neví, kdo tam vlastně je. A nesmí ani mít žádné záznamové zařízení, aby mohl na monitoru vyfotit třeba celebritu, jejíž obrázek by prodal bulváru.
"Řekl bych, že to je dostatečné zajištění osobního soukromí. Určitě větší, než třeba při monitorování šaten plaveckých bazénů bezpečnostními kamerovými systémy, jak se dnes děje," hodnotí ředitel PCS Vančura.
Kdo zvítězí?
Který přístroj nakonec zvítězí nad ostatními ve světě? A který bude na ruzyňském letišti v Praze? To se teprve ukáže.
Je ovšem vysoce pravděpodobné, že některý se tam časem objeví. I takový je už dnešní svět bojící se terorismu.
Čtěte také:
