Německo se v roce 2038 rozloučí s uhelnou energií. Postižené regiony dostanou peníze

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 1. 2019 13:28
Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom v sobotu časně ráno usnesla německá takzvaná uhelná komise Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama - primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit. V neposlední řadě i proto, že ho komise přijala většinou 27 hlasů z 28.

Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost postupný. Do roku 2022 se podle magazínu Spiegel uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.

Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí získávala už jen 17 gigawattů ročně - devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných - zatímco dnes je to 45 gigawattů.

Finanční pomoc pro postižené regiony

Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být ukotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.

Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilního paliva loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO2) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží.

Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.

Povolení k těžbě vyprší nejpozději v roce 2040

Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8000 lidí.

Jaký přesně vliv ústup od uhlí na EPH bude mít, není zatím jasné. O konci konkrétních elektráren budou rozhodovat politici po dohodě s jejich provozovateli.

Česká firma každopádně nemohla počítat s tím, že by v regionu uhlí těžila o moc déle než do roku 2038. Kolem roku 2040 zde totiž stejně vyprší většina povolení k těžbě. "K doporučení komise se vyjádříme až po prostudování jejího oficiálního výstupu, tedy rozhodně ne o tomto víkendu," uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).

V uplynulém roce se v Česku vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a na žebříčku největších producentů uhlí se pohybuje kolem 15. místa.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb mají s úřady sdílet údaje o smlouvách

Zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb zřejmě budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Předpokládá to novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který ve středu zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Projednání zákona ve stavu legislativní nouze zpochybňovali politici ODS. "Airbnb je vyřešeno na několik let," podotkl Marek Benda v souvislosti s nynějším zákazem vstupu cizinců do Česka. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by byl návrh i v obvyklém schvalovacím režimu přijat dřív, než do Česka dorazí první turisté.

Ministryně Klára Dostálová (ANO) dala zákon do souvislosti s chytrou karanténou. Projekt má díky údajům z mobilních telefonů či platebních karet pomáhat odhalit, koho mohli nakazit lidé trpící nemocí covid-19.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

LFA nabízí fotbalovým klubům předčasné vyplacení části financí

Ligová fotbalová asociace nabídla pomoc účastníkům první a druhé ligy, jimž pandemie nového typu koronaviru způsobila finanční problémy. Jednotlivé kluby budou moci v předstihu získat část květnové splátky peněz, které od LFA dostávají.

"Ligový výbor odsouhlasil možnost podpory členských klubů LFA, které se dostaly v důsledku aktuální situace do finančních potíží. Nabídne jim možnost předčasné úhrady části květnové splátky odměny hrazené klubům ze strany LFA," uvedl v tiskové zprávě předseda LFA Dušan Svoboda. Ligový výbor schválil pomoc klubům na dnešním jednání jednomyslně.

LFA vyplácí jednotlivým účastníkům první a druhé ligy, které řídí, podíl z prodeje televizních a marketingových práv a také ze sponzorských příspěvků. Kluby získávají finance v pěti ročních splátkách a právě jedna z nich měla přijít na řadu v květnu.

Další zprávy