Profil
Ivan Ottis (nar. 1947)
- člen představenstva Unipetrolu
- od r. 2006 předseda představenstva a generální ředitel Parama
- předsedá České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu
- v roce 1970 nastoupil do Kaučuku; od r. 1991 pracoval postupně jako šéf financí a marketingu v rafinérské divizi firmy, šéf divize, generální ředitel České rafinérské a ředitel strategických projektů Unipetrol Rafinérie
- vystudoval chemické inženýrství na VŠCHT Pardubice
Rozhovor - Před dvěma týdny Rusko utáhlo kohoutky a do Česka začalo proudit výrazně méně ropy. Na vysvětlení poklesu se dlouho čekalo, z části i kvůli počtu mezičlánků, které jsou v ropném byznysu zapojené.
"Je to komplexní systém, který je těžké popsat jednoduše," konstatuje Ivan Ottis, jeden z nejzkušenějších petrolejářů v Česku. Ottis v oboru pracuje už 38 let, dnes je členem představenstva Unipetrolu, největší české petrochemické firmy a zároveň ředitelem jejího dceřiného podniku Paramo v Pardubicích.
A.cz: Jaké má Unipetrol aktuální vysvětlení poklesu dodávek ropy?
Máme k dispozici stále stejné zdůvodnění - technické problémy v Rusku.
A.cz: Proč se na vysvětlení čeká tak dlouho, a informace přicházejí po částech?
My sami ropu nekupujeme. PKN Orlen (mateřská firma Unipetrolu, pozn. red.) podobně jako všechny velké ropné firmy, které mají více rafinérií, nakupují centralizovaně. Je rozdíl, jestli Unipetrol nakupuje čtyři miliony tun nebo jestli PKN nakupuje pro sebe, Unipetrol a litevskou rafinérií Mažeikiu dohromady 30 milionů.
Od počátečních zdrojů ropy jsme tedy oddělení. To je jeden důvod, proč je komunikace složitější, a nemůžeme odpovědět na některé otázky ohledně smluv, penále a podobně. V Polsku by vám ale také neodpověděli, takové věci se zásadně nezveřejňují.
Obecně je ten systém velmi složitý, a možná ani ruská strana, minimálně nejvyšší místa, ještě úplně neví, co přesně se stalo.
A.cz: Objevila se informace, že firma Tatněfť přesměrovala dodávky do Turecka. Tatněfť jsou těžaři, jaké jsou další články řetězce až do Česka?
My jsme v kontaktu pouze s obchodní společností Lanturno. Ta dodává PKN, ti zase prodávají nám. Takže ani nevíme, jestli je Tatňěft jedním z jejích dodavatelů. To je obchodní stránka věci, logistika je trochu složitější. My jako konečný zákazník komunikujeme částečně s obchodní firmou, částečně s Transněftí jako přepravovatelem na ropovodu Družba. Na slovenské straně pak s Transpetrolem a od českých hranic se společností MERO. Přepravu ropy pro nás koordinuje Česká rafinérská. Je to komplexní systém, který je těžké popsat jednoduše.
A.cz: Do Ruska už odešel požadavek na dodávky na srpen, takzvaná nominace. Kdy bude potvrzeno, že dodávky se vrátní k normálu?
Tam je to zase složitější, my posíláme nominaci do PKN a PKN pak obchodním partnerům v Rusku. Obvykle to trvá několik dní.
A.cz: Jak složité je nahradit výpadek dodávkami od Středozemního moře ropovodem TAL-IKL?
Pokud je ropa k dispozici na trhu, z obchodního hlediska to není problém. Složitější je pouze logistika.
A.cz: Přepravní náklady jsou vyšší...
Samozřejmě, že přeprava přes moře spolu s cestou alternativním ropovodem je dražší. Ale protože mezi nákupem ropy a jejím zpracováním uplyne poměrně dlouhá doba, daleko vyšší dopad může mít vývoj ceny ropy v tomto období. Takže konečný výsledek může být i pozitivní. V každém případě se však proti riziku zajišťujeme.
A.cz: Dopad na ziskovost tedy neočekáváte?
Pokud se krácení dodávek omezí jen na červenec a nedojde k nějakým dramatickým změnám v ceně ropy, neměl by být významný.
A.cz: Jak dlouho by muselo trvat omezení dodávek, aby mělo vliv na ceny benzínu?
To je podobná otázka, jako kolik bude stát ropa za měsíc. Na to nikdo nedokáže odpovědět. Česká produkce pokrývá zhruba 60 procent domácí spotřeby motorových paliv. Záleží tedy na kapacitách našich konkurentů, jak dlouho by výpadek dokázali nahrazovat.
A.cz: Do Česka teče ropa označovaná jako "russian export blend". Co to vlastně znamená? Od kolika dodavatelů teče?
Počet firem neznám. Ta "exportní směs" neznamená, že se ropa záměrně míchá, ale že na Družbu je pověšená řada dodavatelů z různých zdrojů s různou kvalitou. Dodavatelé na to reagují tak, že si prosazují poměrně široké kvalitativní charakteristiky, aby se do nich za každých okolností vešli.
A.cz: Jak složité by teoreticky bylo nahradit ruskou ropu, kdyby dodávky úplně přestaly?
Ruská ropa je kyselá, to znamená, že zpracování je složitější, musí se odstranit síra. Jinak se technologie od zpracování tzv. sladkých rop nijak zásadně neliší. Rafinérie na kyselou ropu, mohou bez problémů zpracovat i tu sladkou.
A.cz: Uvažuje se o zvýšení státních hmotných rezerv ropy, aby pokryly 120 dní spotřeby. Máte k tomu výhrady. Proč?
ČR přistoupila v 90. letech na dohodu EU, která požaduje 90 dnů. I 120 dní, o kterých se uvažuje, je evropská tendence. My s ní máme trochu problém v tom, že by se na financování tohoto navýšení měly podílet soukromé firmy. Máme přitom jen nepatrnou šanci, že by se nám podařilo zvýšené náklady promítnout do cen.
ČR je velmi otevřený trh, a pokud rafinérie v okolních zemích nebudou podobně zatíženy, budou proti nám mít konkurenční výhodu. Další problém je, že my nemáme potřebné skladovací kapacity, museli bychom se obrátit na jejich vlastníky nebo budovatele, tedy MERO a Čepro. Musím ocenit, že to je docela chytrá myšlenka: stát si zajistí bezpečnost dodávek, zafinancují ji soukromé firmy a ještě nechají vydělat státní podniky.
A.cz: V čem vidíte příčiny růstu cen ropy?
Ohledně cen ropy jsou dvě extrémní vysvětlení: rostoucí poptávka z asijských ekonomik a spekulativní nákupy, totiž že investoři přesouvají peníze do komodit. Osobně bych se klonil spíše k vysvětlení spekulacemi, nevidím fyzické příčiny, které by ceny hnaly tak nahoru.
A.cz: Jak dopadají ceny ropy na marže Parama?
Paramo má velice těžký rok. Ceny asfaltů a olejů se - narozdíl od motorových paliv i jiných rafinérských produktů - nestanovují na základě vzorců, které zohledňují vývoj cen ropy. To znamená, že při každém zdražení ropy musíme zákazníkům vysvětlovat, že už nemůžeme prodávat za stejnou cenu, jako když ropa stála 40 dolarů.
A.cz: Obecně by ale měla drahou ropu kompenzovat sílící koruna...
To je pravda, ale i cenové vzorce pohonných hmot jsou v dolarech. To znamená, že o co méně platíme za ropu, o to méně dostáváme za pohonné hmoty. Koncoví zákazníci na sílící koruně samozřejmě vydělávají. Naše rafinérská marže je ale také v dolarech, a protože většinu nákladů kromě ropy platíme v korunách, sílící měna způsobuje reálný pokles marží našich rafinérií.
Čtěte souvislosti:
Putin vyzývá vládu: Zajistěte dodávky ropy do Čech
Ruská ropa pro Česko teče do Turecka, vyplatí se to
Za ropnou stopku pro ČR může technika, tvrdí Moskva
