Cambridge/Praha - Kurýři na kolech, kteří v anglické Cambridgi rozvážejí zásilky, také současně zjišťují, jaký vzduch ve které čtvrti právě je.
Mají totiž na svých bicyklech upevněny senzory, které zjišťují úroveň škodlivin v ovzduší. Data ze senzoru se prostřednictvím bezdrátového připojení Bluetooth automaticky přenášejí do mobilního telefonu. Ten je propojen s přijímačem satelitního navigačního systému GPS, takže doplní údaj, odkud přesně měření pochází, a samočinně je odešle do centrály.
Příště měření hluku
"Moc se nám to osvědčilo. V nejbližší době proto chceme cyklisty vybavit čidly pro měření hluku. Informace o jeho úrovni by se rovněž přenášely pomocí mobilních telefonů," uvedla autorka projektu Eiman Kanjoová z Cambridgeské univerzity pro Aktuálně.cz. V tomto případě se budou moci do projektu zapojit běžní cyklisté, kteří jezdí v Cambridgi, Londýně a jejich okolí.
Senzory čistoty ovzduší, které mají velikost dálkového televizního ovladače, měří úroveň oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého a také oxidů dusíku.
S přípravou technologie vědcům pomohl výrobce mobilních telefonů Nokia a telefonní operátor O2.
Jak se dýchá astmatikům?
Doktorka Kanjoová pro Aktuálně.cz připustila, že si vyžádá ještě spoustu práce, než se jí a jejím kolegům podaří všechna získaná data zpracovat a vyhodnotit.
Mimo jiné se chce zaměřit na zjišťování projevů astmatu u konkrétních lidí v závislosti na tom, jaký vzduch právě dýchají.
V Praze měřili policisté
Podobné "pohyblivé" měření kvality vzduchu, kteří dýchají lidé ve městě, uskutečnili už v roce 2001 čeští vědci v Praze. Výzkum koordinoval Ústav experimentální medicíny Akademie věd.
V tomto případě chodilo v centru Prahy šedesát městských strážníků a republikových policistů s podivnou "výzbrojí": na rameně, zhruba ve výši úst, jim ústila odběrová sonda s filtrem. Tedy fakticky plastová trubice, která pomocí pumpičky upevněné u pasu nasávala vzduch; přesně stejný, jaký muži zákona dýchali. Na filtru se při tom zachytily sledované škodliviny.
Na rozdíl od měření v Cambridgi nemohly být výsledky zpracovávány okamžitě a s přesným určením místa znečištění. Filtry se odevzdávaly až na konci směny.
Poškozené chromozomy
Čeští vědci tehdy pokus doplnili. Zúčastněným osobám odebírali k rozborům krev. A porovnali ji s kontrolní skupinou lidí, většinou vědců, zdravotníků a studentů, kteří pracovali v místnostech a ne v ulicích v pachu výfukových plynů.
Výsledek?
V bílých krvinkách mužů zákona, pohybujících se mezi auty, se častěji objevilo poškození chromozomů a DNA než u kontrolní skupiny lidí žijících dál od ulic.
"Jako fakt se bere, že čím více má člověk v buňkách takovýchto poruch, tím vyšší je i riziko, že onemocní rakovinou," shrnul tehdy koordinátor výzkumu Radim Šrám.
Vitamíny pomáhají
Vědci také prokázali, že vitamíny z ovoce a zeleniny, hlavně vitamín C, hrají ochrannou roli."Osoby, v jejichž krvi jsme našli zvýšenou hladinu vitamínu C, měly také méně poruch chromozomů a menší poškození DNA," konstatoval doktor Šrám.
Z výzkumu tehdy vyplynul závěr, že by přes město mělo jezdit méně automobilů, aby byli obyvatelé vystaveni menší zdravotní zátěži.
Čtěte také: Špinavé ovzduší loni zabilo až dvanáct tisíc Čechů
