"Jediný člověk beze zbraně překonal všechna opatření. Co to říká o bezpečnosti našich letadel?" rozčiloval se izraelský bezpečnostní expert Omer Lavin v rozhovoru pro agenturu Reuters.
A bylo nad čím kroutit hlavou. Sedmadvacetiletý turecký občan Hakan Ekinci v úterý nastoupil v albánské Tiraně do letadla Tureckých aerolinií směřujícího do Istanbulu. Při letu využil okamžiku, kdy letuška otevřela bezpečnostní dveře do pilotní kabiny, aby se zeptala, jestli piloti něco nepotřebují. Statný Ekinci vzápětí vnikl dovnitř.
"Říkal, že má vzadu tři komplice, kteří vyhodí letadlo plastickými výbušninami," vyprávěl pak kapitán Boeingu 737 Mursel Gokalp. "Často se díval dozadu, vypadal, že mluví pravdu. A tak jsem jej radši poslechl."
Po přistání v Itálii se únosce vzdal. Uvedl, že přestoupil ke křesťanství, a nechtěl proto sloužit v muslimské armádě. Přál si prý požádat o pomoc papeže, a nakonec zažádal o azyl.
Zbytečné neprůstřelné dveře
Bezpečnostní experti jsou zděšeni. Neprůstřelné dveře byly totiž do dopravních letadel postupně namontovány po září 2001 jako reakce na únos amerických letadel sebevražednými teroristy. Mají znemožnit únosci, aby se k pilotům dostal.
Zejména u delších letů samozřejmě není možné, aby byli piloti stále zavření. Dostávají jídlo a potřebují na toaletu. V těchto případech má podle bezpečnostních expertů, citovaných agenturou Reuters, obsluhující personál nejdříve zablokovat uličku vozíkem, v němž vozí občerstvení. Teprve pak smějí piloti dveře otevřít.
"Ve skutečnosti se tyto dveře stále otáčejí sem a tam, protože si posádka s piloty často povídá," postěžoval si Chris Yates z bezpečnostní organizace Jane's.
Zbraně na palubě
Některé letecké společnosti nasazují na vybrané lety strážce. V podrobnostech pochopitelně nejsou příliš sdílné. České aerolinie už dříve prozradily, že občas do letadel posadí neozbrojený bezpečnostní doprovod.
Podle amerického tisku mívají občas letadla společností z USA strážce vybaveného obvykle třináctirannou švýcarskou pistolí Sig Sauer. Vystřelený projektil se po nárazu rozbije, aby po zásahu únosce neublížil cestujícím a neprorazil plášť letadla.
Nepříliš dostupné jsou údaje o tom, zda mohou být vyzbrojeni piloti. Britský časopis New Scientist už dříve citoval mluvčího společnosti Taser International, který uvedl, že aerolinky nakupovaly jejich zbraně pro posádky. Nesmí však říct, které společnosti to byly.
Firma vyrábí zbraň, která místo kulek vystřeluje dvojici kovových šipek táhnoucích za sebou dlouhé dráty. Při zásahu cíle dráty přenesou elektrický šok o napětí 50 000 voltů. Ten zasaženého člověka na čas paralyzuje, avšak neusmrtí.
Plyn mezi cestující?
Bezpečnostní experti také od září 2001 doporučují, aby byly v prostoru pro cestující umístěny kamery, jaké jsou třeba v obchodech. Díky nim by piloti viděli, co se děje za jejich zády. V případě posledního únosu tureckého letadla by věděli, že únosce blufuje a žádné komplice nemá.
Další návrhy, které podle zmínek v odborném tisku zvažují výrobci letadel, chtějí dát pilotům nové možnosti obrany. Kdyby viděli, že letadlo je v rukou únosců, mohli by mezi pasažéry vpustit omamný plyn, anebo jejich kabinu na chvíli částečně propojit s mrazivým vnějším prostředím, kde je nedostatek kyslíku. Tím by únosce (spolu se všemi ostatními) paralyzovali.
Jenže piloti už sledují tolik přístrojů, že by další televizní monitory odváděly jejich pozornost. Úbytek kyslíku či omámení plynem by zase mohly ublížit některému nemocnému pasažérovi.
Zatím tedy žádný výrobce ani letecký dopravce neoznámil, že by dal do letadla plynové bomby.
Přistání bez pilotů
Zcela jinak je pojatá myšlenka, že teroristé i posádka se změní v bezmocné statisty, kteří nebudou moci letadlo vůbec ovládat.
Boeing si už před dvěma lety patentoval systém autopilota pro případ únosu. Podle patentové přihlášky bude "odňat jakýkoli typ lidského rozhodovacího procesu". Přeloženo: řízení převezme autopilot a přistane na nejbližším letišti bez ohledu na to, co chce teroristy ovládnutá posádka. Automatické přistání už dávno umějí nepilotovaná výzvědná letadla.
Autopilota mohou skrytým tlačítkem zapnout piloti. Anebo se aktivuje sám ve chvíli, kdy někdo začne prorážet bezpečnostní dveře. Případně jej oživí kódovaným signálem dispečeři ze země.
Letadlo pak už lidé nebudou moci ovládat. I kdyby únosci začali vraždit pasažéry, autopilot se podle družicové navigace zorientuje, kde je, a namíří letadlo k nejbližšímu letišti, které má naprogramováno v paměti.
Bez ohledu na rukojmí
Je to zásadní posun v taktice postupu proti únoscům. Donedávna platilo, že při únosu letadla je hlavní snahou záchrana cestujících. Proto bezpečnostní orgány umožňovaly únoscům letět s letadlem, kam chtěli, a stále s nimi vyjednávaly. Ozbrojený zásah byl považován až za krajní řešení.
Září 2001 však ukázalo, že sebevražední útočníci se chtějí zmocnit letadla a někam s ním narazit. Mění se proto i priority v obraně: důležitá začíná být ochrana potenciálních cílů sebevražedného útoku na zemi. Letadlo se proto musí co nejdříve dostat z oblohy na zem.
Společnost Boeing zdůrazňuje, že její autopilot má odradit teroristy. Musí vědět, že únosem letadla ničeho nedosáhnou.
Řízení na dálku
Jinou zvažovanou možností je, že letečtí kontroloři na zemi odpojí při únosu kódovaným signálem pilotní páky v kokpitu a řízení převezmou sami. I to se ukázalo jako možné například u vojenských letadel.
Ovšem ve světě plném počítačových pirátů by hned hrozilo nové riziko. Únosce, který by do systému pronikl, by mohl falešným signálem na dálku vyřadit pilotům řízení a letadlo unést, aniž by byl na jeho palubě. Proto se neovlivnitelný autopilot jeví jako lepší varianta.
Konstruktéři tedy zvažují různé technologie proti únoscům. Roky plynou, a jediné, čeho dosáhli, bylo namontování bezpečnostních dveří.
A ani ty k ničemu nebyly, když v úterý Hakan Ekinci unesl letadlo tak snadno, jako kdyby ukradl housku v pekařství.
