Praha - Dosud největší kontroverzi mezi prezidentskými kandidáty způsobil spor o ekonomickou transformaci devadesátých let. Jan Švejnar tvrdí, že české reformy byly ve střední Evropě nejméně úspěšné. Václav Klaus naopak, že tuzemská reforma byla nejúspěšnější.
Švejnar v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětloval, proč si myslí, že chyby při velké privatizaci způsobily ekonomickou recesi z let 1997-98.
Toto je poslední díl rozhovoru. Zde naleznete předchozí dvě části:
| Švejnar: Proti Klausovi nastoupím zas a znova Švejnar: Budu dobrým spoluhráčem Topolánka |
"Není to tak složité. Přišel jsem na začátku roku 1990 a přinesl s sebou Strategii ekonomické přeměny Československa. Zdůrazňoval jsem v ní některé principy, které měly být podle mě důležité - na základě ekonomického uvažování a na základě zkušeností, které jsme měli z jiných zemí, z Maďarska, Polska, Číny a jiných transformujících se ekonomik," vzpomíná Švejnar.
A: Co bylo osou strategie?
Potřeba napřed vytvořit velice silný právní rámec, který bude funkční nejen na papíře, ale také ve skutečnosti. To jsem zdůrazňoval dokonce do té míry, že jsem říkal: nezačínejte vůbec nic jiného do té doby, než se vytvoří silný právní rámec. Tehdy se shodou okolností začala evropská komunita přeměňovat na EU a dokončila přípravu celkového právního rámce pro unii. Nabízela, že by sem poslala desítky právníků, kteří by pomohli jejich systém naroubovat na náš. Už by nás připravoval na vstup do Evropské unie, kam jsme stejně měli vstoupit.
Bylo to politicky neprůchodné a dodnes nechápu proč.
Banky začaly postupně půjčovat - a někdy obrovské sumy - podnikatelům, kteří je nebyli schopni splatit. Stávalo se, že přišel člověk a řekl jim: Já vím, že to nesplatím, a vy víte, že to nesplatím. Co kdybychom se dohodli, že splatím desetník za korunu. Až později začaly banky uplatňovat standardní pravidla, a přestaly půjčovat další klientům, protože si uvědomily, že nejsou schopny vymáhat úvěry. Ekonomika začala zpomalovat a přišla recese.
Chtěl bych ještě upozornit, že Tomáš Ježek též přišel nedávno s knihou, která se toho týká. On je největší specialista, protože byl ministr privatizace.
Odstrašující příklad do učebnic
A: Říkáte ale něco jiného, než Tomáš Ježek. Podle vás spustily recesi špatné úvěry v bankách, podle něho byl zásadní problém v investičních fondech. Neoddělil se v nich majetek správců fondu a majetek lidí, kteří fondu svěřili akcie. To umožnilo tunelování, celkovou loupež Ježek odhaduje na 50 miliard korun. Vy tedy máte jiný výklad?
To je druhý aspekt, který je velmi důležitý. Docházelo k tunelovaní fondů, docházelo k tunelování podniků a různých institucí, které měly v sobě jakýkoli majetek. To posiluje a doplňuje argument, který jsem se snažil vysvětlit. Oba důvody jsou velmi pádné a přispěly k recesi.
A: Zákon o investičních fondech připravil v roce 1992 federální ministr financí. Stejný člověk později v roli českého premiéra proti tunelování fondů nezasahoval a postupné vykrádaní probíhalo několik let. Z toho se snadno udělá závěr, že viníkem byl Václav Klaus. Také si myslíte, že to byla jeho odpovědnost, že byly vytunelovány fondy, banky naplněny špatnými úvěry a že v důsledku došlo k recesi?
Myslím, že to je především jeho odpovědnost. Jak jste správně popsal, byl v těch funkcích, věděl to, měl největší ekonomické znalosti a přístup ke všem informacím, které jiní neměli, nebo měli jen částečně. Ekonomické dějiny na to zcela jasně poukážou a ve světě se v právnických a jiných učebnicích tento příklad již dává.
| Blog Karla Hvižďaly: Proč se Klausovi nelíbí, že píšu o Švejnarovi |
Tu recesi Klaus nevyvrátí
A: Klaus ve své knize o transformaci ovšem píše, že vše bylo jinak. Především polemizuje s tím, že Česká republika měla vinou recese pomalejší průměrný růst než ostatní postkomunistické země. Podle jeho vlastní metodiky byl růst v zásadě stejný. Platy se dokonce vrátily na úroveň před transformací rychleji, než v ostatních postkomunistických zemích. Nevychází z toho, že potíže s privatizací i recese byly jen běžnou epizodou jinak úspěšné transformace?
Posledních 24 hodin
- Duel kandidátů: Klaus v defenzivě, Švejnar neměl prostor
- On-line přenos: Jak vypadala debata Klause se Švejnarem
- Senátoři ČSSD jsou s diskusí Klaus - Švejnar spokojení
- Otřel se v blogu o Klause, hrozí mu vyhození z ODS
- Prezident zvolený komunisty? Nevadí, říkají Češi
- Švejnar, nebo Klaus? Hlasujte, čí kampaň je lepší
Co si myslí lidé
Projděte si výsledky všech výzkumů veřejného mínění za poslední tři týdny
Myslím, že tu recesi nevyvrátí, protože zpomalení tam bylo jasné. Vidíte to i na jiných ukazatelích. Prudce vzrostla nezaměstnanost, která byla do té doby nízká.
Když si to objektivně analyzujete, tak vidíte, že změna v polovině devadesátých let byla značná. Mezinárodní instituce od Eurostatu přes Světovou banku a Mezinárodní měnový fond, OSN, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj až po privátní analytiky, ti všichni vám to ve svých přepočtech a zkoumáních potvrdí. Je to zcela jasné.
A: Když v roce 1997 došlo k recesi, tak se mluvilo o tzv. blbé náladě. Většina lidí tehdy hodnotila svůj život spíše negativně, než aby si ho pochvalovali. Když recese skončila, bylo už více spokojených, ovšem v této chvíli, jak informoval STEM, je opět víc pesimistů. Vrací se blbá nálada, všiml jste si jí při svých cestách do regionů?
Je velká nejistota, lidé nevědí, jak interpretovat stávající situaci. To vyvolává negativní nálady. Pak samozřejmě na lidi doléhá reforma. Zvláště pro lidi v nižších příjmových skupinách a střední třídu je ve své první fázi negativní. Tady zdůrazňuji, že žádná reforma by neměla mít lepší dopad na vyšší třídu, než na nižší a střední třídy. Bumerang se tedy vrací ve chvíli, kdy je příliš brzy, aby se projevily pozitivní aspekty reformy.
A potom bude mít dopad, co se stane s českou ekonomikou, s evropskou a potažmo celosvětovou ekonomikou v několika příštích letech. Proto jsem říkal už léta, že změny je potřeba udělat, když rosteme rychle. Je to pro nás méně bolestné než v situaci, kdy rosteme pomalu.
A: Obavy lidí mají reálný základ a politická reprezentace by se je měla snažit rozptýlit?
Například rovná daň není to nejvhodnější řešení, protože dává větší výhody bohatším, než střední vrstvě a chudším vrstvám. To je nešťastné. Když se reformy snaží zvýšit efektivnost státních výdajů, tak není důvod dávat chudším menší krajíček, než bohatším.
