La Jolla, Kalifornie - Včas odhalit blížící se infarkt a podniknout příslušné kroky k záchraně pacienta. Právě k tomu by měla přispět nová metoda vědců z kalifornského Scrippsova institutu.
Jejich zjištění jsou cenná zejména proto, že se - i přes pokrok, jehož zatím bylo v této oblasti medicíny dosaženo - stále jedná o velmi nepředvídatelný děj.
"Schopnost diagnostikovat blížící se infarkt byla dlouhou dobu považována za svatý grál kardiovaskulární medicíny," říká Eric Topol ze Scripps Translational Science Institute.
Infarkt bývá způsoben náhlým ucpáním takzvané věnčité tepny, sloužící k výživě a přívodu kyslíku do srdce. V důsledku nedokrvování srdečního svalu pak dochází k postupnému odumírání buněk srdečního svalu, jež může vyústit až k selhání jeho funkce.
Příčinou takového ucpání je obvykle prasknutí a uvolnění tzv. aterosklerotického plaku, což jsou jakési ostrůvky "usazenin" ve stěně cév, tvořené zejména cholesterolem, ale také dalšími látkami a některými typy krvinek.
Vědci zjistili, že u pacientů po infarktu byly nalezeny dramatické změny v počtu a struktuře takzvaných cirkulujících endoteliálních buněk (endotel představuje jednoduchou buněčnou vrstvu vystýlající cévy a srdeční dutinu, pozn. red.) v krvi.
Jak počet, tak změna stavby buněk se dá jednoduše posoudit za pomoci fluorescenčního mikroskopu.
Vědci navíc pro získání buněk využili systém, který se v současnosti používá například v onkologii, což ještě o něco ulehčuje cestu ke klinickému využití této metody.
Výsledky práce publikované v časopise Science Translational Medicine by mohly být v blízké budoucnosti převedeny do praxe.
Z laboratoře do praxe?
"Po několika dodatečných ověřeních těchto výsledků je tu naděje na vyvinutí tohoto testu pro komerční využití, a to už v průběhu příštího roku nebo dvou," říká spoluautor studie doktor Raghava Gollapudi z Sharp HealthCare.
Podle Gollapudiho by se jednalo o ideální test pro využití na pohotovostních odděleních nemocnic pro zjištění, zda je pacient ve stavu těsně před infarktem, nebo zda mu nehrozí riziko v následujících týdnech.
A těžit by z toho mohli i Češi. Jen v Česku je totiž ročně zaznamenáno přibližně pětadvacet tisíc případů akutního infarktu myokardu, přičemž třetina postižených v důsledku infarktu umírá.
Podle materiálů královéhradecké Lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsou pětkrát častěji postiženi muži, navíc se stále snižuje spodní věková hranice, kdy k infarktu myokardu dochází - v současnosti se pohybuje mezi třicátým a čtyřicátým rokem.
