Washington / Praha - Zásadová zahraniční politika prosazovaná Václavem Havlem může být vzorem pro to, abychom lépe přijímali společnou odpovědnost za dodržování našich hodnot a principů. U příležitosti 25. výročí pádu komunismu v Československu to v dnešním článku v listu The Wall Street Journal napsal český premiér Bohuslav Sobotka před svou cestou do Spojených států, kde ve středu bude v budově amerického Kongresu odhalena Havlova busta.
"Havel si byl nanejvýš vědom nedostatků a křivd současného světa. Někteří ho možná považovali za naivního idealistu, nicméně on byl přesvědčen, že zahraniční politika jeho země by se měla řídit pevnými ideály, které by přispěly k ukotvení naší zahraniční politiky," míní Sobotka.
Premiér zároveň připomíná, že se nepodařilo dosáhnout všech cílů, ve které jsme po pádu totalitního režimu doufali, ale i přesto učinilo Česko za Havlovy éry nesmírný pokrok, a to i v zahraniční politice. "Dnes tak česká zahraniční politika aktivně a dlouhodobě prosazuje lidská práva," dodal Sobotka.
Zeman pod palbou kritiky za rozhovor pro čínskou televizi
Otázka lidských práv je nadále aktuálním tématem české politiky, v poslední době především kvůli českému postoji vůči komunistické Číně.
V říjnu prezident Miloš Zeman během návštěvy Číny prohlásil, že nepřijel poučovat o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost. Prezidentovy výroky vyvolaly nesouhlas v řadách opozice, podle které Česká republika ustupuje od obhajoby lidských práv.
Podle kritiků to dokazuje i jarní cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Pekingu, kde šéf české diplomacie označil Tibet za neoddělitelnou část Číny. Zaorálek nicméně tvrdí, že debata o lidských právech je součástí české politiky a čínská strana s tím počítá.
Téma lidských práv a Havlova odkazu bude očividně provázet Sobotkovu cestu do Spojených států, neboť Američany v poslední době znejistěly některé zpochybňující komentáře českých představitelů. Řada pozorovatelů proto očekává, že se Sobotka, kterého na odhalení Havlovy busty doprovodí také šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek, jasně k Havlovým hodnotám přihlásí.
Někdejší československý a český prezident bude po Winstonu Churchillovi, Raoulu Wallenbergovi a Lájosi Kossuthovi teprve čtvrtým Evropanem, kterému se pocty v podobě busty dostane. Tato ceremonie je proto jednou z hlavních událostí, kterých se Sobotka během čtyřdenní návštěvy Spojených států zúčastní. Vedle toho se setká s americkým viceprezidentem Joem Bidenem či bývalou ministryní zahraničí USA českého původu Madeleine Albrightovou.
