Zburcovala občany k protestu proti obří výstavbě v parku. Akce ji vynesla do politiky

Foto: vlasta10.cz
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 11. 2019 10:08
Současná starostka Prahy 10 a senátorka Renata Chmelová pracovala dvacet let v byznys sféře, byla úspěšnou obchodní ředitelkou IT firmy. Jenže pak jí chtěli téměř za domem začít stavět obrovský bytový komplex v přírodním parku Hostivař-Záběhlice pro desítky tisíc obyvatel. Rozhodla se, že to nedopustí. A její život se během pár měsíců výrazně změnil.

Když v Praze chybí byty, obětujeme chráněný přírodní park a zasadíme do něj velký developerský projekt, který poskytne bydlení desítkám tisíc obyvatel. Takto uvažovalo vedení Městské části Praha 10 v únoru 2009, kdy navrhlo změny územního plánu.

Místem, které chtěli proměnit v bytovou zástavbu, byl přírodní park Hostivař-Záběhlice. Zasahuje hned do tří městských částí - Prahy 10, 11 a 15, proto se této lokalitě říká také Trojmezí. A odtud také název Koalice Trojmezí, kterou iniciovala tehdy většině lidem neznámá Renata Chmelová. Právě tehdy začala její cesta až na vrchol komunální politiky. 

Chmelová propojila občanské iniciativy ze všech dotčených městských částí a proti záměru výstavby sepsali petici.

"Za pouhých jedenáct dnů projednával návrh na změnu územního plánu magistrát. Nám se za tu dobu podařilo sehnat 16 tisíc podpisů - fyzických papírových podpisů, v době, kdy tady ještě nejely sociální sítě. Přesto návrh tehdejší vedení v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS) odsouhlasilo," vypráví Chmelová.

Koalice Trojmezí to však nevzdala a dál se snažila kontaktovat politiky. Dokonce se jim v roce 2010 podařilo dostat otázku, zda politici chtějí tento přírodní park zelený, nebo betonový, do debaty Václava Moravce v České televizi s kandidáty na nového pražského primátora.

"Budoucí primátor Bohuslav Svoboda tenkrát v přímém přenosu prohlásil, že se na Trojmezí územní plán měnit nebude. A přidali se k tomu i ostatní lídři, takže jsme od nich získali politický závazek. Po roce byla skutečně změna územního plánu zastavena," vzpomíná starostka.

Z Trojmezí se stala tak známá a třaskavá kauza, že si v následujících deseti letech na něj nikdo netroufl sáhnout. Například skupina PPF se dokonce před pár lety pozemků v této oblasti zbavila. 

Desítka, líheň lobbistů

Když Renata Chmelová zjistila, že dokázala zasíťovat aktivní občany napříč třemi obvody, rozhodla se pomoci utvořit podobnou síť i na celé desítce. Nebylo to ale jednoduché. "Na počet obyvatel je Praha 10 páté největší město České republiky. A nikdo se necítí, že je z Prahy 10, ale je z Malešic, Vršovic, Strašnic, Záběhlic, Zahradního Města…" Každá čtvrť má svůj charakter, od prvorepublikových vil přes činžáky, panelová sídliště po zástavby rodinných domků, jednotná identita je složitá, určit zdejší centrum také.

Kde se rozkládá Praha 10.
Kde se rozkládá Praha 10. | Foto: Aktuálně.cz

Své síly spojila s nynější místopředsedkyní pirátů Olgou Richterovou a přidávali se k nim další aktivní občané. Vznikla tak občanská iniciativa Společně pro Desítku, která připravila pět přání pro desítku, s nimiž přišli za vedením a začali jednotlivé věci vyjednávat.

Sídlo radnice Prahy 10 tvoří komplex tří starších paneláků tyčících se nad sídlištěm Vlasta. Tak se ostatně říká i radniční budově, takže občané si chodí zařizovat věci "na Vlastu". Pojmenovala se tak v roce 2014 i koalice nespokojených občanů, straníků i nestraníků z desátého pražského obvodu, která chtěla bojovat proti zdejšímu "mimořádně nezdravému politickému prostředí", jak se píše na jejich webu.

Vadilo jim hlavně neefektivní a neprůhledné hospodaření a malá informovanost občanů. A také plánované nové sídlo radnice za miliardu korun.

Rada a zastupitelstvo Prahy 10 navíc získaly pověst líhně vlivných lobbistů a zákulisních hráčů, ať již šlo o Tomáše Hrdličku (ODS), Milana Richtera (ODS), či Radmilu Kleslovou (ČSSD, od roku 2014 ANO).

Kleslová tu působila od roku 2008 jako místostarostka, od roku 2014 dokonce jako starostka. Stala se pravou rukou Andreje Babiše, ale také ji začala dohánět kontroverzní minulost i přítomnost - za komunismu působila jako rozvědčice StB, po změně režimu zase zaujala tím, že zasedala v mnoha dozorčích radách velkých firem a ve společnostech vlastněných či spoluvlastněných hlavním městem Praha. Postupně rezignovala na své funkce a v roce 2016 odešla i z postu starostky Prahy 10. Do komunálních voleb 2018 však opět šla jako dvojka kandidátky a opět uspěla.

Politické prostředí prošpikované dlouholetými vazbami mocných hráčů nebylo zrovna jednoduchou startovní pozicí pro Vlastu, plnou srdcařů z občanských iniciativ, nadšených, ale politicky nezkušených, doplněných o straníky i nestraníky z KDU-ČSL a STAN. Připojilo se k nim i občanské hnutí Desítka pro domácí, sportovní fanoušci bojující za zachování Bohemky v Ďolíčku.

Vlasta se přesto v tomto prostředí prosadila a v komunálních volbách 2014 získala důvěru 17,77 procenta voličů, osm křesel ve čtyřicetičlenném zastupitelstvu a stala se druhou nejsilnější stranou. Renata Chmelová navíc získala nejvíce preferenčních hlasů. Přesto se jim nepodařilo dostat do rady městské části a museli se spokojit s usednutím v opozici. Nakonec je totiž obešli, jak se píše na stránkách Vlasty, "přátelé starých pořádků".

Boj proti megalomanským projektům

Rozhodli se tedy hájit zájmy občanů i z opozičních lavic. "Nebylo to však snadné. Třeba kontrolní výbor tady vždycky vedli komunisti, ačkoliv se jednalo o nejmenší opoziční stranu a my jsme byli ta největší, takže jsme neměli možnost naplno vykonávat naši kontrolní roli," vzpomíná Chmelová.

Jednou z věcí, za něž bojovali, bylo zastavení záměru vybudovat na Hagiboru, tedy v oblasti na pomezí Strašnic a Žižkova, nové sídlo radnice za 775 milionů korun bez DPH. Jejich vzorem byl Jan Čižinský, kterému se podobný megalomanský projekt podařilo zastavit v Praze 7. A ostatně také on se pak i díky tomuto občanskému úsilí stal starostou. Sehnali deset tisíc podpisů a snažili se uspořádat k věci referendum. I když bylo nakonec odmítnuto, sehrálo důležitou roli - aktivizovali se díky němu občané na celém území desítky.

Vlasta pomohla stopnout i několik dalších megalomanských projektů, jako byla výšková budova ve Štěchovické ulici nebo nástavba na obchodní dům Květ. Upozornili také na "fejkovou" opravu Horského hotelu na Černé hoře v Krkonoších, kam se jezdili rekreovat školáci z Prahy 10. Za rekonstrukci elektroinstalace dala radnice pět milionů, ale na objektu to nebylo vůbec vidět, inkasované peníze nakonec musela firma vracet.

Redakce Aktuálně.cz oslovila 10. října s dotazy šéfa hnutí ANO Jaroslava Štěpánka, aby v článku mohl zaznít i pohled opozice, ale dosud odpovědi nedorazily.

"Nevolte nabubřelou aktivistku!"

V roce 2016 Renata Chmelová kandidovala za Prahu 10 do Senátu. Koalice Vlasta tehdy apelovala na občany, ať pomohou dostat do parlamentu někoho, komu důvěřují, že bude pracovat pro ně, ne někoho, koho si budou "vodit" kmotři. Argumentovali i tím, že pro zvolení minulé senátorky stačilo pouhých 2500 hlasů.

Rozjela se proti ní kampaň v místním tisku "Na vlastní oči Praha 10". Za novinami stál vydavatel Jan Čížek, spolužák někdejšího starosty na desítce a pražského radního Milana Richtera (ODS) či známý Radima Fialy (ODS, později SPD). Později dělal prakticky totožné noviny pro SPD a Tomia Okamuru, jen zmizel dovětek "Praha 10". Tento tisk psal o Chmelové jako o "nabubřelé aktivistce", jejímuž "pokrytectví" měli občané "říct jasné ne". V textu se tvrdilo, že "své problémy řeší trafikou v Senátu" či že "stopy jejích kmotrů vedou do Ruska k energetické lobby".

Antikampaň si vysvětluje tím, že mnozí politici, kteří nejsou ukotvení jinde než v politice, mají strach o své místo, protože se v případě neúspěchu nemají kam vracet. "Já jsem dělala v byznysu, vedla jsem IT firmu a nic mi nescházelo." 

Jako profesi měla uvedeno "odbornice na zapojování veřejnosti do rozhodování", kandidovala jako nestraník za koalici KDU-ČSL, piráty, Desítku pro domácí a LES a zvítězila v prvním kole s 22,8 procenta před Jiřím Holubářem (TOP 09 a STAN). Vyhrála i ve druhém kolem voleb s 57,45 procenta.

Vítězně pro ni skončily i další volby v řadě - do komunálu v roce 2018. Vlasta zvítězila s 20,3 procenta před piráty (17,8 procenta) a tyto strany uzavřely koalici s ODS. Renata Chmelová, tehdy již dva roky senátorka, se stala starostkou.

To jí někteří její kritici vyčítají - že k práci senátorky přibrala i práci starostky, ačkoliv občanská iniciativa, z níž vzešla, byla proti kumulaci funkcí, stejně jako jejich koaliční partner - piráti.

"Nebyla jsem proti souběhu funkcí, byla jsem proti požívání dvou platů. Slíbila jsem proto, že v případě zvolení starostkou celý plat věnuji na rozšíření svého zázemí a odborného týmu či na dobře vybrané projekty pro občany nebo činnosti neziskových organizací. A to jsem také splnila," tvrdí a doplňuje: "Mám navíc veřejný diář, kde můžete sledovat, co, kde a jak dělám. Není toho málo a díky skvělému týmu pracuji naplno a nic nešidím."

Navíc zkušenosti z komunálu jí prý pomáhají při výkonu senátorské funkce a naopak coby senátorka může prosazovat i komunální témata - jako je podpora dostupného a sociálního bydlení či rychlejší odstraňování vraků z komunikací.

Chci se chovat odpovědně. I kdyby mi to mělo prohrát volby

I Chmelová má však řadu odpůrců, některé i v táboře svých bývalých podporovatelů. Některým připadá, že avizované změny probíhají příliš pomalu. Jak vysvětluje, i ona by radši, kdyby vše šlo rychleji, o mnohých věcech však nerozhoduje městská část a musí se složitě komunikovat s magistrátem.

Na popularitě jí nepřidalo ani zvýšení daně z nemovitosti. Toto opatření vysvětluje tím, že převzali úřad ve špatné finanční situaci.

"Zdědili jsme každoroční deficit ve výši sto milionů korun. Udělaly se tu v minulosti velké projekty, a neřešilo se, kde se vezme na jejich provozní náklady. A já odmítám krýt každoroční stomilionový schodek prodejem majetku, tak jak tomu bylo doposud. Minulá koalice nám tu také zanechala za poslední dva roky vládnutí investice ve výši 700 milionů korun, na které složitě hledáme krytí," vypočítává.

K tomu se podle ní přidal kritický stav starých školních budov, do kterých se roky neinvestovalo a na což bude během deseti let potřeba miliarda.

Další velké výdaje jdou na rozsáhlé sociální služby, na které Praha 10 vynakládá řádově nejvíce ze všech obvodů - 140 milionů korun ročně. "S tím vším teď musíme vládnout. Jsme proto nuceni hledat nové příjmy," shrnuje.

Snaží se najít vnitřní úspory na chodu úřadu, například zavedli centralizovaný nákup energií pro příspěvkové organizace nebo zredukovali autodopravu. Dalším krokem ale bylo i nepopulární navýšení daně z nemovitostí, za něž si starostka vysloužila vlnu kritiky.

"Pokoušíme se občanům vysvětlit, že je to jediná daň, která opravdu končí v dané obci, a občan může do koruny vidět, na co ji využijeme. Peníze půjdou do škol, které jsou v katastrofálním stavu a museli bychom je zavírat. Také jim říkám, že mě volili, aby se radnice začala chovat zodpovědně a hlavně udržitelně, a to rozhodně není bezhlavé rozprodávání majetku," podotýká a dodává: "Pro nás je to 70 milionů korun ročně navíc, pro obyvatele s padesátimetrovým bytem padesát korun měsíčně. S velkou pokorou všechny žádáme: Pojďte nám pomoct, jsme opravdu v zoufalé situaci."

Tenhle krok je možná krok dobrého hospodáře, nepřináší však politické body.  Politický pragmatismus by velel, aby současná koalice zbývající tři roky svého období látala rozpočet rozprodejem majetku a nad havarijním stavem školních budov přivřela oči. "Jenže pod tohle já se nepodepíšu, i kdyby mě to mělo stát příští volby," říká starostka.

Opozice: Šetří na nesprávných místech a najímají si moc poradců

Na hospodaření vládnoucí koalice má pochopitelně jiný názor opozice. Například Radmila Kleslová, dvojka zdejší kandidátky ANO, říká, že radnice zvyšuje daň z nemovitostí zbytečně, že by mohla šetřit jinde. "Příkladem neodpovědného hospodaření je i 'finanční poděkování' podporovatelům koalice či neúspěšným kandidátům komunálních voleb, které koalice obsadila do komisí zřizovaných radou, s finanční odměnou až 2700 korun za jedno zasedání. Celkem tak umístila více než třicet kamarádů," píše Kleslová v tiskové zprávě pro stránky hnutí ANO.

Kritizuje také, že městská část vypověděla smlouvu dětské zubní pohotovosti i lékařské pohotovosti pro děti i dospělé. "Tato opatření jsou v lepším případě projevem nekompetentnosti k řízení městské části, v tom horším jde o úmyslné zneužívání moci vedením radnice," uvedla Kleslová. 

Chmelová však rozhodnutí hájí. "Služba, kterou pan Pekárek označuje jako 'dětskou zubní pohotovost', naprosto přesně kopíruje ordinační hodiny pro jeho VIP pacienty a jde jen o pár hodin denně (překvapivě nikoliv v noci). Přesto stojí 2,4 milionu korun ročně," reagovala starostka.

Zástupci opoziční TOP 09 a ANO rovněž kritizují členy rady za to, že si prý najímají nestandardní počet poradců. 

Vše gradovalo 21. října, kdy se TOP 09 neúspěšně pokusila odvolat první místostarostku Prahy 10 Janu Komrskovou (piráti), která se podle zástupců strany dopustila klientelismu při obsazování poradenské pozice. Za svou poradkyni si vybrala neúspěšnou pirátskou kandidátku v komunálních volbách Lenku Dvořákovou, která si za půl roku konzultační činnosti přišla na 135 000 korun.

Starostka Renata Chmelová hájila najímání poradců tím, že vedení městské části potřebuje schopné lidi k tomu, aby napravilo pochybení z minulých let a nastavilo efektivní fungování radnice. Naopak jako pochybení zdejší piráti uznali, že Dvořáková nenahlásila střet zájmů, když firma jejího manžela získala zakázku pro úřad.

Zapojovat veřejnost do rozhodování

Jak složitý je přerod z populární občanské aktivistky, které občané fandí a podporují ji v jejím boji, ve vládnoucí političku, tedy v osobu, kterou jsou lidé zvyklí spíše kritizovat? Občas prý cítí zklamání, že i když je na radnici ona, stejně nejde všechno tak dobře a rychle, jak by si místní představovali. "Když už jste na té radnici, předpokládali bychom, že už vás nebudeme muset třikrát urgovat, abyste nám posekali trávník?!" slyší od svých příznivců a vysvětluje jim, že to nezáleží jenom na ní, ale na nasmlouvaných firmách a na špatně uzavřených smlouvách, které nelze ze dne na den změnit.

Na své ideály ze svého "aktivistického období" prý nezapomíná a snaží se zavádět vše, co jí na radnici chybělo jako aktivistce a co kritizovala. "A dělám to i pro opozici. My jsme nabídli největšímu zastupitelskému klubu v opozici dokonce uvolněné místo předsedy kontrolního výboru, aby mohli naplno plnit svoji kontrolní roli, začali jsme zveřejňovat důvodové zprávy a přílohy všech rozhodnutí rady. To tady nikdy nebylo a panovaly tu velké obstrukce pro opoziční práci zastupitele. A snažíme se co nejvíc zapojovat veřejnost do spolurozhodování," vyjmenovává.

Nasednu na tramvaj č. 22 a projíždím celou desítku

S občany se snaží být i co nejvíce v kontaktu, což je ale v Praze 10 trochu obtížné. Je totiž velmi rozlehlá a má ze všech pražských částí druhý největší počet obyvatel.

"Jan Čižinský to má v Praze 7 jednodušší, protože je oproti desítce třetinová. Ten sedne na kolo a za odpoledne celou sedmou část objede," usmívá se. "No ale my tu zase máme páteřní tramvaj číslo 22 a ta vás proveze jedním směrem přes Vinohrady, Vršovice, Strašnice až na Zahradní Město. A do Malešic a na Skalku je to také kousek."

Být v kontaktu s lidmi je podle ní v komunální politice základ. "Domy a ulice ve velkých městech jsou vlastně malé vesnice ve městě. Když se znáte se svými sousedy třeba prostřednictvím sousedských akcí, můžete spolu sdílet nápady, co by se dalo v té vaší 'vesnici' zlepšit. Já už třeba roky pravidelně pořádám úklid lokality Trojmezí a místní sousedská setkání, kde je vždy co probírat. Rázem v tom pak nejste sami a máte sílu něco změnit," uzavírá. 

Video: Na magistrátu je korupce, utekl jsem k občanské společnosti, chceme 25 procent, říká Čižinský

V Praze je 10 až 15 % předražených zakázek, změna s ODS nebo ANO není možná, můžeme korigovat bláznivé nápady pirátů, říká Čižinský z Praha sobě | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy