Vydával Okamurovy noviny, teď kandiduje za SPD. Hnutí má na plno věcí pragmatický pohled, říká Čížek

Jiří Pšenička
19. 6. 2018 19:32
Majitel firmy Strategic Consulting a vydavatel Jan Čížek má být při podzimních komunálních volbách v Praze trojkou Okamurova krajně pravicového hnutí. S pražským magistrátem přitom dnes čile obchoduje: hlavní město si v jeho časopise Naše Praha kupuje za statisíce inzerci.
Jan Čížek.
Jan Čížek. | Foto: Tomáš Tesař

Praha - Pražský vydavatel Jan Čížek, který při loňských sněmovních volbách zajišťoval tisk a distribucí předvolebních propagačních novin hnutí SPD, nyní sám vstupuje do politiky. Redakci Aktuálně.cz potvrdil, že bude za Okamurovo hnutí kandidovat do pražského zastupitelstva pravděpodobně z třetího místa.

"Do politiky vstupuji jako člověk, který skoro dvacet let řešil v Praze komunální problémy v rámci lokálních pražských novin. A SPD je strana, která má na plno věcí pragmatický pohled. Je velká naděje, že se věci pohnou kupředu," říká Čížek, který je řadovým členem SPD.

Před ním by na kandidátce měl být jako jednička podnikatel působící v energetice Hynek Beran a jako dvojka poslanec Jiří Kobza, bývalý diplomat.

Když podnikatel Čížek, který po celé republice vydává zhruba pět desítek časopisů radničního typu, loni poprvé připustil, že pro šéfa SPD Tomia Okamuru pracuje, tvrdil ještě, že jde o zakázku jako každou jinou. Tisk volebních novin SPD nazvaných "Na vlastní oči" měl být v pětimilionovém nákladu podnikatelskou aktivitou jeho synovce Michala Klementa, jemuž údajně jen vypomáhal. Veškerý obsah novin - převážně články namířené proti migrantům - měla přitom dodat sama Okamurova SPD.

Kromě toho ale Čížek pro Okamuru zpracoval interní povolební analýzu. Loni v listopadu pro Aktuálně.cz připustil, že s Okamurovou politikou, označovanou ministerstvem vnitra za extremistickou, sympatizuje a zvažuje i vstup do SPD.

Letos se již Čížek k SPD otevřeně hlásí jako člen a soudí, že Okamurovo hnutí má recept na zlepšení Prahy. "Ať už se jedná o potřebnou infrastrukturu, bezpečnost, bydlení, nebo systém parkování. Tomu rád jako manažer, který dotahuje věci do konce, pomohu," vidí svou roli Čížek.

Dříve měl blízko k ODS, nakonec však na ni kvůli neplnění programu zanevřel, stejně jako někteří další členové hnutí. Mezi nimi i bývalý poslanec za ODS Radim Fiala, nyní místopředseda SPD. Právě s ním Čížka pojí dlouholeté přátelství a přes něj se k práci pro SPD podle vlastních slov dostal.

Nepřímá podpora od magistrátu, zlobí se piráti

Čížkův mediální byznys je postaven na úzké spolupráci s komunální politikou. Kontrakty má i s pražským magistrátem.

Jak vyplývá z registru smluv, Čížkově firmě Strategic Consulting nadále platí hlavní město statisícové částky za inzeráty v časopise Naše Praha. Podle nedávno publikované smlouvy dostane letos firma od města za 11 inzerátů 385 tisíc korun. Celková částka loni objednaných inzerátů dosáhla 554 tisíc korun, v roce 2016 to bylo 396 tisíc.

Pražský zastupitel za piráty Adam Zábranský se nad těmito finančními toky pozastavuje. Soudí, že hlavní město nepřímo podporuje politiku SPD. "Praha by neměla platit za inzerci člověku, který pro Tomia Okamuru vydává politické noviny plné naprostých manipulací. Tím jeho činnost nejenom legitimizuje, ale zároveň ji i financuje, což považuji za odporné. Vůbec nechápu, proč si město objednává inzerci zrovna v jeho novinách," reagoval pirát Zábranský.

Výhodné pro město, marginální pro firmu

Je proto možné, že pokud bude Čížek zvolen, dostane se do střetu zájmů. "V případě svého zvolení bych stejně neměl na podnikání čas. Předpokládám vystoupení z firmy. Střet zájmů naprosto vylučuji," uvedl na dotaz Čížek.

Nynější obchodní vztah s magistrátem podnikatel nepovažuje za finančně významný, ale zdůrazňuje jeho vysokou výhodnost pro město. "Máme největší noviny v Praze s nákladem 425 tisíc výtisků. V našich novinách vyjde město oslovení jednoho občana na jednotky haléřů, přičemž inzerce od magistrátu je v našich rozpočtech naprosto marginální," tvrdí Čížek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy