Tisá je úkaz. Malá obec na rudém Ústecku žije komunitně a vyhrál tu Drahoš

Tisá je úkaz. Malá obec na rudém Ústecku žije komunitně a vyhrál tu Drahoš
Obecní úřad v Tisé, pozoruhodném ostrůvku krásné přírody a pozitivních, komunitně žijících lidí, kteří smýšlejí spíše jak Pražané, ač jsou vesničany na "rudém Ústecku", pouhých 18 km od Ústí nad Labem.
Ostatně již samotná budova obecního úřadu dává tušit, že se nejedná o zcela běžnou malou vesnici. Její součástí je divadlo Skaláček, kde působí zdejší činohra, pěvecký sbor i loutkové divadlo. A hned nad úřadem se již klenou Tiské stěny.
Vládne tu starosta Tomáš Kratochvíl, jenž pochází z občanské iniciativy Spolek pro  Tisou. Na radnici nešel proto, že by to jeho předchůdce dělal špatně, nýbrž protože to dělal dobře, ale už ve starostování nechtěl pokračovat.
V kulturním sále je připraveno jeviště na zkoušku nové hry místními ochotníky.
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 10. 2019 16:56
Tomáš Kratochvíl (68) je už pátým rokem předsedou Spolku pro Tisou, který usiluje o volnočasové vyžití rodičů a dětí v obci. Odtud se loni dostal až do čela obce. Se svým příběhem se ale v mnohém liší od jiných lidí, kteří se z občanské iniciativy dostali do komunální politiky a do vedení radnice. Stejně jako se Tisá dost zásadně liší od jiných obcí v Ústeckém kraji.

Ač leží Tisá kousek od Ústí nad Labem, ves obklopují hned tři významné přírodní oblasti, není tu nezaměstnanost, lidé jsou spokojení, sdružují se a zkrátka se mají dobře. "No a byli jsme snad jedinou obcí Ústeckého kraje, kde prezidentské volby vyhrál Karel Schwarzenberg a Jiří Drahoš," směje se starosta. A skutečně, o tomto unikátu se psalo v lednu 2018 i v Ústeckém deníku: "Volby na Ústecku vyhrál jasně Zeman, Drahoš uspěl jen v Tisé," hlásal titulek.

Člověk, který do Tisé jede autobusem z centra Ústí nad Labem, zažije skutečně velký kontrast. Kolem autobusového stanoviště na Mírovém náměstí se dopoledne ve všední den potloukají mladí lidé ze sociálně slabých poměrů, prověřující odpadkové koše či nedopalky na nástupišti, brouzdají zde dokonce i děti, které by tou dobou měly být ve škole. Dlouhatánská fronta se tu vine k obchodu s levnými potravinami. Za půl hodiny se pasažéři linkového autobusu směřujícího přes Libouchec a Tisou na německé hranice ocitají v jiném světě. Je to pouhých 18 kilometrů.

Zatímco Ústí nad Labem se potýká s odchodem obyvatel a neutěšenou životní úrovní, Tisá funguje téměř jako modelová vesnice a její úspěšný rozvoj a komunitně-sociální platformu zkoumají dokonce i odborníci z ústecké univerzity.

Spolužák to dělal dobře, ale už chtěl skončit

Do komunální politiky přivedly Tomáše Kratochvíla občanské aktivity, což není úplně tak zvláštní v obci, která má 950 obyvatel a asi deset občanských spolků. Zajímavější ale je, proč doputoval až do křesla starosty. Většina lidí z občanských iniciativ, kteří se dostali do "komunálu", říká, že coby aktivní občané chtěli měnit své okolí k lepšímu, ale naráželi na nepochopení nebo nečinnost radnice. Zjistili proto, že jestli chtějí něco skutečně změnit, potřebují se dostat v co největší síle na radnici a tam to "odšpuntovat", popřípadě "pohnout kormidlem jiným směrem". Jenže Tisá je tak nějak hodně jiná vesnice, takže hodně jiné byly i pohnutky Tomáše Kratochvíla, proč vzal starostenskou funkci.

"Přede mnou byl osm let starostou můj spolužák z gymnázia a já mu pomáhal dělat celý rozvojový program obce a působil jsem i jako předseda pro rozvoj. Všechno bylo úspěšně nastartované, měl podporu místních občanských spolků, jenže už tu funkci nechtěl vykonávat. Takže já jsem se v tomhle křesle ocitl ne proto, že bych chtěl něco po svých předchůdcích měnit, ale že jsem chtěl naopak pokračovat v započatých trendech," vypráví.

Vzdal se poklidného pobývání v důchodu a užívání si čtyř vnuků a "na stará kolena" se vydal do horních pater místní politiky. V komunálních volbách tu neuspěla žádná tradiční strana, pouze zdejší uskupení - Kratochvílovo My pro Tisou (31,8 procenta), Kvalitní život, Tisá 2018 a Starosta pro Tisou.

S Jiřím Jandáskem si vyměnili role - on se stal členem výboru pro rozvoj, Tomáš Kratochvíl starostou. I poté se příběh odvíjel zcela jinak, než jak to bývá běžné u občanských aktivistů, kteří dobudou radnici. Těm většinou jejich poražený sok - obvykle politik, jenž dělal vždy jen politiku - předal úřad v několika minutách a pln negativních emocí, že ho "vyštípali" z dobrého místa, kde chtěl pobýt co nejdéle, nejlépe tu přečkat až do důchodu.

"Já jsem všechny varoval, že starostovat neumím, a tak jsem si ze začátku vždy napsal seznam toho, s čím jsem si nevěděl rady, a jednou týdně jsme to s Jirkou probrali. Teď tu jsem rok, takže už jsem se nějak rozkoukal," říká Kratochvíl.

Ráj turistů i filmařů

Hned nad obecním úřadem se tyčí věhlasné Tiské stěny, pískovcové skalní město a přírodní památka, která si zahrála v nejednom známém filmu včetně Letopisů Narnie, které tu v roce 2005 natáčel novozélandský režisér Andrew Adamson, jehož kromě Narnie proslavily i dva díly Shreka. Vznikaly tu i snímky Kawasakiho růže, Tenkrát v ráji, Pravý princ či Dva na koni, jeden na oslu či Veselé Vánoce přejí chobotnice.

Vstupem do Tiských stěn proudí lidé i ve všední den po poledni. Většinou jde o návštěvníky ze Saska, kteří mají podzimní prázdniny.
Vstupem do Tiských stěn proudí lidé i ve všední den po poledni. Většinou jde o návštěvníky ze Saska, kteří mají podzimní prázdniny. | Foto: Zuzana Hronová

Skály patří Lesům České republiky, obec je má pronajaté a provozuje zde dva okruhy naučné stezky. Vstupné, které již 22 let vybírá stejná paní pokladní, se platí lidové - pouhých třicet korun, což znamená pro německé turisty, kteří sem proudí z nedalekého Saska ve velkém, pouhé jedno euro a kousek.

Do skal zavítá 40 tisíc turistů ročně, což je podle starosty tak akorát, aby tu nedocházelo k davovým scénám a frontám na přírodu jako v Adršpachu. Kvalitu turistického ruchu chce podpořit stavbou nového parkoviště, bufetu a infocentra. Ideální poloha obce, z níž je to blízko do většiny okolních velkých měst, má jednu nevýhodu - turisté tu nemají důvod zůstávat přes noc a nedávají tak příliš vydělat poskytovatelům ubytování.

V tomhle koutě Českosaského Švýcarska se nachází i stanice Horské služby či heliport pro vrtulníky záchranářů. O zranění turistů, horolezců, cyklistů či lyžařů tu prý není nouze. Ano, i lyžařů. V obci pár kilometrů od Ústí nad Labem najdeme sjezdovku, vlek a běžkařské tratě táhnoucí se až k Děčínskému Sněžníku. Když se člověk kochá ze Západní vyhlídky Tiských stěn, vidí nejen zdejší Českosaské Švýcarsko, ale na dohled má také Krušné hory nebo České středohoří.

Zdravý život v pěkné přírodě plný komunitních aktivit má své výsledky. Za posledních patnáct let se počet obyvatel Tisé zvýšil téměř o polovinu - ze 650 na současných 950. "Tisé dává energii i její poloha - do tří okresních měst - Ústí, Teplic a Děčína - to je 25 kilometrů, do Drážďan 40 kilometrů a po dálnici do Prahy jsem v Letňanech za hodinu, ráno a večer sem zajíždí německá autobusová linka. Takže nezaměstnaných máme deset," vyjmenovává Tomáš Kratochvíl, zatímco se proplétáme skalním městem plným kamenných slonů, velryb či tančících medvědů. 

Je to tu samý spolek

Obecně tu prý lidé smýšlejí spíše jako v Praze než jako na Ústecku, taková "tiská kavárna" - ostatně centrem dění tu je právě kavárna a restaurace Refugio, kde se místní scházejí na přednášky osobností od cestování přes kulturu až po vědu či na pravidelné sezonní akce, jako je šlapání zelí, dlabání dýní nebo vánoční dílny a trhy.

Dalším významným bodem je kostel, kde se kromě mše jednou za měsíc a vánočních pobožností konají i každoroční oslavy 17. listopadu. "Letos si připomeneme třicet let od sametové revoluce nejen lampionovým průvodem, který tradičně vychází od kostela, ale také koncertem s písněmi Karla Kryla," říká starosta a překračuje kýble s barvami, neboť kostel právě po renovaci fasády a lustrů prodělává opravu interiérů.

Kostel sv. Anny nyní prochází rekonstrukcí, 17. listopadu si tu připomenou 30 let od revoluce písněmi Karla Kryla.
Kostel sv. Anny nyní prochází rekonstrukcí, 17. listopadu si tu připomenou 30 let od revoluce písněmi Karla Kryla. | Foto: Zuzana Hronová

Na mši sem často chodí s kaplanem třeba i francouzští či kanadští vojáci. V Tisé se totiž nachází vojenský prostor pro chemická vojska z Liberce, proslulá v celém NATO, a jejich cvičení jsou mezinárodní.

K dalším významným společenským místům patří kulturní sál sídlící nad obecním úřadem. Funguje zde místní divadlo Skaláček, skládající se z pěveckého sboru, činohry a loutkohry. Vystupují zde také přední čeští ekonomové v čele s Tomášem Sedláčkem a filozofové. Jednou ročně o víkendu zde mívají setkání, páteční večer věnují tiské veřejnosti.

Tím však zdaleka výčet zdejších aktivit nekončí. Na občanské spolky prý jde narazit takřka na každém rohu, což se vzápětí ukáže na rohu Tiských skal, kde potkáváme paní se skupinou dětí. "No vida, spolek Kvalitní život Tisá," říká starosta a dává se do hovoru s paní vedoucí. Na můj netaktní dotaz, zda jde o družinu, odpoví jedna z holčiček celkem dotčeně: "My nejsme žádná družina, ale klubík!" Vedoucí pak vysvětluje, že "klubík" funguje paralelně vedle školní družiny pro děti - jejich rodiče nechtějí, aby vysedávaly odpoledne ve třídě, ale raději šly ven, něco zažily a něco se také dozvěděly, v převážně přírodovědném programu.

V této malé obci najdeme také Klub důchodců, kterým chce Tisá myslet i na své početné starousedlíky, dále dobrovolné hasiče nebo třeba Sdružení amatérských sportů. To má na starosti nejen sportovní vyžití místních, populární Létohry Tisá plné pozoruhodných disciplín jako štafeta na lezecké stěně či ručkování ve člunu, ale třeba i každoroční průvod strašidelných čertů. 

"Loni jsme byli díky nim i v televizi, protože nám jeden čert chytl. Přesněji řečeno jeden čert zastupitel omylem podpálil druhého čerta zastupitele a třetí čert zastupitel ho uhasil," směje se Kratochvíl. Na dotaz, zda to nebylo tak, že by čert z vedení radnice podpálil čerta z opozice, šéf radnice podotýká, že u nich v obci se na vládu a opozici moc nehraje. "Ale to neznamená, že by se názory nerůznily a lidé tu do toho nerejpali, to musí být," dodává.

Spolek Kvalitní život Tisá například zajišťuje volnočasový program pro malé školáky, kteří by jinak museli sedět v družině.
Spolek Kvalitní život Tisá například zajišťuje volnočasový program pro malé školáky, kteří by jinak museli sedět v družině. | Foto: Zuzana Hronová

A pokračuje ve výčtu občanských spolků: Vlek Tisá, což jsou nadšenci, kteří tu provozují sjezdovku a vlek, Spolek Reditus, kde se schází ekonomové a filozofové, pak jeho Spolek pro Tisou, který mimo jiné provozuje památník zahynulých horolezců a turistů. Nachází se ve skalách kousek od značené cesty v oblasti zvané příznačně Himmelreich, tedy Nebeská říše. Na Dušičky sem zvou pozůstalé a kněz slouží pobožnost a mši za horolezce.

Obnovili tu také tradici masopustního průvodu, do něhož chodí stovka masek a diváci i z okolních vesnic. V liché roky se tu konají Dny evropského dědictví, v sudé roky Anenská pouť.

Projekt Nadace Via "Nebojme se komunální politiky!"

Nadace Via - Nebojme se komunální politiky!
  • Seriál Aktuálně.cz o tom, jak se dá skrze občanskou iniciativu dostat  z ulice až na radnici, vznikl ve spolupráci s Nadací Via, která dlouhodobě vyhledává aktivní lidi v českých městech a obcích. Dává jim prostor a podporu pro to, aby využili potenciálu a příležitostí, jak oživit místo, kde žijí.
  • Nyní nadace nově rozjela projekt "Nebojme se komunální politiky!", pomocí něhož chce motivovat lidi, aby se více angažovali v komunální politice, aktivně do ní vstupovali anebo se alespoň zajímali o dění ve své obci.
  • Vychází z výsledků průzkumů, které ukazují, že 52 % české populace se o politiku nezajímá a jen 47 % si myslí, že jednotlivec může změnit situaci ve své obci či městě.

Nyní tu na Dny evropského dědictví hostili i muzikál pojednávající o lovestory z této obce, který se přímo jmenuje Tisá aneb Láska bez hranic. Složil ho potomek odsunutých Němců, hudebník a skladatel Stefan Daubner, jehož příbuzná, žijící na horské chatě nad Tisou, se tu seznámila s českým horolezcem. Jejich lásku překazil právě odsun.

Děj se odehrává za války, během odsunu, v roce 1968 a po návratu svobody a demokracie, kdy se tito dva bývalí milenci znovu setkávají, už jako babička a dědeček. V projektu vystupovalo šedesát bavorských gymnazistů a šedesát studentů z děčínského gymnázia. "Dílo lidem sděluje: 'Pojďme zapomenout na to, co bylo, a dívejme se do budoucnosti.' Zkrátka takové česko-německé smíření prostřednictvím muzikálu," podotýká Kratochvíl.

Dobrá vesnice není o počtu opravených chodníků 

Na společenské a kulturní dění hodně sází. Nejen proto, že své kořeny má v občanském spolku, jenž vznikl právě kvůli kulturnímu a společenskému vyžití místních. "Navíc já nemám rád takové to přepočítávání úspěšnosti starostů na počty opravených chodníků. Za důležité považuji to, co je o patro výš, co nás přesahuje a co nás spojuje. Věřící člověk má Pána Boha, ale i nevěřící člověk má nějaké duchovno, co je nad ním. Chceme žít na této platformě a obec stmelit," vysvětluje. Je to prý i jeden z důvodů, proč do komunální politiky šel. "Aby ta politika nebyla jen o tom, jestli máme popelnice za 1000 korun, nebo za 1200."

Podle svých slov si může dovolit i některá nepopulární opatření. "Mnozí starostové budují politickou kariéru. Já mám výhodu, že jsem v důchodu, produktivní věk jsem prožil úspěšně a nic takového dělat nemusím. Oni se pořád ohlíží na to, co mohou a nemohou, aby byli zvoleni i příště, já můžu jednat podle nejlepšího vědomí a svědomí."

Jelikož celý život pracoval jako projektant v IT oblasti, a to dokonce i v době, kdy ještě počítače byly raritou a zabraly celou místnost, jde v řízení obce s dobou. Ukazuje, jak informuje občany o dění v obci. Mají aplikaci Mobilní rozhlas a lidem chodí na mobil zprávy o mimořádných událostech i o kulturních a společenských akcích. Každý si může naklikat, co chce, aby mu chodilo. "Takže žádné 'haló, haló, vyslechněte hlášení' z amplionu, kterému stejně není rozumět," usmívá se Kratochvíl.

Jsem v důchodu, žádnou politickou kariéru už dělat nechci, takže můžu jednat podle nejlepšího vědomí a svědomí, říká starosta.
Jsem v důchodu, žádnou politickou kariéru už dělat nechci, takže můžu jednat podle nejlepšího vědomí a svědomí, říká starosta. | Foto: Zuzana Hronová

Tisá už má na kontě vítězství Modré stuhy za spolkový život v krajském kole Vesnice roku 2014 či vítězství v celostátní soutěži Zlatý erb 2014 za nejlepší webovou stránku obce.

Na dotaz, zda je těžší vykřesat takovouto vzorovou vesnici právě v Ústeckém kraji, navíc na konci republiky, říká: "Právě že ne. V Tisé to není problém. Ale do krajské politiky, kde jsou ti vlčáci, bych nemohl. Ostatně Tisá má přímo ve své preambuli, že je jedinečná." Aktivita občanů se tu prý stále zvyšuje. Na zastupitelstvo chodí pravidelně třicet lidí. "To nemají ani v mnohých velkých městech. Někdy to tam je docela drsné, ale lepší, než kdyby to lidi nezajímalo," říká.

Zároveň ale dodává, že aktivní lidé žijí v každé vesnici. "Jde jen o to najít je, propojit a dát jim vhodného lídra, který se toho ujme a začne vše formovat," vysvětluje. "Zatímco aktivní a šikovní lidé se najdou všude, horší je to s tím lídrem, kterého nikdo moc dělat nechce. Ti schopní mají své dobré zaměstnání a málokdo z nich půjde dělat za podstatně méně peněz tuhle náročnou a trochu nevděčnou činnost. Takže je nebezpečí, a často se to bohužel i děje, že starostu dělá někdo, kdo v životě příliš úspěšný nebyl a nemá moc jiných možností, jak získat slušné místo," uzavírá.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy