Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce do konce února poslat vládě důchodovou novelu, která by zvýšila poměr pevné části důchodu k průměrné mzdě z devíti na deset procent a zvedla o 1000 korun penzi lidem nad 85 let.
Do pololetí by měl kabinet dostat novelu zákoníku práce, která by stanovila model pravidelného růstu minimální mzdy.
Návrh legislativního plánu představil sociálnímu výboru Sněmovny náměstek pro legislativu ministerstva Petr Hůrka. Návrhy vycházejí z programového prohlášení vlády, která nezískala důvěru a je v demisi.
"Je to pouze plán. Bude ho schvalovat vláda. Mělo by to být na jejím následujícím jednání," uvedl Hůrka. Podle něj legislativní návrhy upravují věci nejen z vládního programu. Úřad počítá i s úpravami norem podle poznatků z praxe.
Na podzim připraví také nařízení o růstu platů ve veřejném sektoru či pravidelné předpisy o zvyšování penzí, s úpravou předepsaných nákladů na bydlení či hranic příjmu pro výpočet nemocenské.
Důchodová novela je už podle Hůrky připravena, nyní se k ní shromažďují připomínky na ministerstvu. Pak se k ní budou moci vyjádřit ostatní resorty, odbory či zaměstnavatelé. Lhůta pro jejich případné výhrady bude ale zkrácená.
Zvýšení penze o tisícikorunu lidem nad 85 let má pokrýt náklady na náročnější péči ve vyšším věku. Nyní se důchod zvedá při dosažení sta let, a to o 2000 korun.
Pevný díl penze, který je pro všechny stejný, by měl nově odpovídat deseti místo nynějších devíti procent průměrné mzdy. Tento model by ale podle propočtů ČTK zbrzdil růst důchodu větší části seniorů a seniorek.
Pokud by se platil už letos, při valorizaci by si pohoršili lidé s důchodem vyšším než 11 200 korun. To jsou zhruba tři pětiny seniorů a seniorek. Změna by pomohla lidem s nízkou penzí. Snížila by ale zřejmě také významně výdaje na růst důchodů.
Novela zákoníku práce by měla podle představ ministerstva práce platit od ledna příštího roku. Stanovit by měla vzorec pro růst minimální mzdy. Dosud o zvýšení rozhodovala vláda. Zaměstnavatelé požadovali navázání nejnižšího výdělku na růst ekonomiky či průměrné mzdy, aby bylo zvyšování předvídatelné a nezáviselo na vůli politiků.
Novela pracovního kodexu by měla podle Hůrky také "reagovat na praktické věci, se kterými se potkávají zaměstnavatelé v zahraničí, pokud podnikají v Rakousku a Německu". Změny by podnikatelům měly usnadnit situaci.
V září plánuje ministerstvo předložit novelu o sociálním zabezpečení se snížením odvodů o 500 korun pro ty, kteří dojíždějí za prací. Opatření by mělo platit od ledna 2020. Pokud by tuto slevu získali všichni pracovníci, systém důchodového pojištění a sociálního zabezpečení by přišel zhruba o 26 miliard ročně.
Na konci roku resort podle svého legislativního plánu dokončí novelu o sociálních službách, v níž chce upravit i financování. Hotov by měl být také zákon o sociálních pracovnících.
