Důchody 15 000 korun jen tak nebudou. Pro vyšší penze by se musel změnit model valorizace

ČTK ČTK
11. 1. 2018 17:25
Pokud by se měl průměrný důchod za čtyřleté volební období dostat na 15 000 korun, musel by se zvednout o víc než 3000 korun. Na víc než 14 501 korun dosáhla v roce 2016 jen desetina nejbohatších seniorů a seniorek.
Foto: ČTK

Praha - Pokud by se v příštích letech měla průměrná penze dostat na 15 000 korun, jak slibuje premiér Andrej Babiš (ANO), musela by vláda prosadit mnohem výraznější model valorizace či jednorázové přidání.

Vyplývá to z údajů o růstu důchodů. Menšinová Babišova vláda v programovém prohlášení neuvádí, jak by takového zvýšení důchodů chtěla dosáhnout. Počítá ale s opatřením, které by mělo podle propočtů ČTK naopak zvyšování důchodů většině seniorů a seniorek přibrzdit.

Starobní důchod pobíralo loni v září od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bezmála 2,4 milionu žen a mužů. V průměru dostávali 11 828 korun. Úřad pak vyplácel ještě téměř půl milionu invalidních a pozůstalostních důchodů. Svůj důchodový systém má pak i armáda či policie.

Pokud by se měl průměrný důchod za čtyřleté volební období - tedy do podzimu 2021 - dostat na 15 000 korun, musel by se zvednout o víc než 3000 korun. Od příštího ledna by tak každý rok musel růst mnohem víc než dosud. Teď v lednu se zvýšil v průměru o 475 korun. Od letoška se přitom používá model výraznější valorizace, v přidání se navíc odráží také vyšší růst mezd a cen v zemi.

Penze se od ledna zvýšily o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny a o růst životních nákladů, celkem tedy o čtyři procenta. Aby se částka přiblížila ke slibované patnáctitisícové hranici, musely by se důchody upravovat například o celý růst mezd.

Případně by vláda musela prosadit jednorázové přidání či zvýšení základní výměry penze, ale bez snížení procentního přidávání. Ročně by to stálo pár desítek miliard.

Kabinet podle svého programového prohlášení chystá přitom opatření, které by většině seniorů a seniorek zvyšování důchodu přibrzdilo. Chce zvednout základní výměru penze z nynějších devíti procent průměrné hrubé mzdy na deset procent.

Tento pevný díl je pro všechny stejný a od ledna se zvýšil z 2550 na 2700 korun. Procentní výměra, která se odvíjí od odpracovaných let a výdělku, se upravila v průměru o 325 korun.

Pokud by se důchody už letos zvyšovaly podle plánovaného opatření, pevný díl by se zvedl na 3000 korun. Rostl by tedy proti loňsku o 450 korun. Na procentní přidávání by tak zbylo v průměru 25 korun. Toto zvýšení by bylo podle propočtů ČTK výhodné pro lidi s penzí pod 11 200 korun. Pohoršily by si tak tři pětiny seniorů a seniorek.

Podle odborníků patří český důchodový systém k nejsolidárnějším. Penze chudších a bohatších se od sebe příliš neliší. Na víc než 14 501 korun dosáhla v roce 2016 jen desetina nejbohatších seniorů a seniorek, polovina starobních důchodců měla pak penzi nad 11 344 korun.

Zvýšení pevného dílu by bylo výhodnější pro ženy, které kvůli nižším výdělkům mívají také nižší důchod. Přilepšili by si i invalidní důchodci a mladší vdovy a vdovci a také sirotci.

Na začátku minulého volebního období v prosinci 2013 podle údajů ČSSZ průměrná starobní penze dosahovala 10 970 korun. Loni v září se dostala na 11 828 korun. Celkem tak vzrostla o 858 korun. Na konci roku 2016 činila 11 460 korun, o rok dřív 11 348 korun a v roce 2014 pak 11 075 korun.

V růstu důchodů se odráží nejen valorizace, ale také vyšší penze při nástupu na odpočinek. Na něj totiž odcházejí lidé s vyšší mzdou než dřív. Průměrný nástupní důchod je tak v daných letech vyšší než celková průměrná starobní penze.

V roce 2016 byl 12 302 korun, tedy o 842 korun vyšší než průměr všech starobních penzí. Podle odborníků je nutné řešit rozevírání nůžek mezi důchody těch, kteří už nepracují dlouho, a těch, kteří do důchodu zrovna nastupují.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy