Petr Kučera
Aktualizováno 2. 1. 2015 14:30
Projděte si velký přehled daňových změn, které přináší rok 2015. V jaké podobě nakonec prošly vládní plány?
Výjimky zůstanou
Současné ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) původně podpořilo i některé body z Kalouskova návrhu týkající se rušení některých nesystémových výjimek. Měla tak skončit například možnost odečítat si od základu daně členské příspěvky zaplacené odborové organizaci.
Po kritice ze strany odborářů i koaličních partnerů však Babiš tato omezení do konečné verze daňového balíčku nenavrhl.
Koncepční změny, které měla od roku 2015 přinést již dříve schválená "daňová reforma" z dílny exministra Kalouska, současná vláda přinejmenším odložila. Jde zejména o Kalouskem chystané zrušení výpočtu daně z takzvané superhrubé mzdy nebo harmonizaci základů daně u fyzických osob.
Od roku 2015 se zatím nic nezmění ani na zdanění lidí s vysokými příjmy. Druhá sazba daně z příjmů (progresivní daň), která má nahradit dočasný sedmiprocentní "solidární příspěvek" zavedený vládou Petra Nečase, má začít platit až od roku 2016. Nicméně už počínaje rokem 2015 nebudou muset lidé, jimž se o solidární příspěvek zvyšovala jen měsíční záloha, podávat daňové přiznání – tato povinnost zůstane jen u případného zvýšení celoroční daně.
Oproti původním Kalouskovým plánům se nesnižují ani limity pro daňové odpočty úroků u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření.