Brno/Praha - Na pohodě bydlení a s ní související ceně bytů či domů se podílí také to, co lidé vidí ze svých oken. Pokud dojde k výrazné změně a omezení výhledu včetně možnosti vidět na oblohu, jde o výrazný zásah do vlastnických práv lidí.

Konstatoval to Nejvyšší správní soud v precedenčním verdiktu, který zařadil do své sbírky nejdůležitějších verdiktů.

Podle soudu musí mít lidé v takovém případě právo obrany a zúčastnit se stavebního řízení. A také možnost žádat odškodnění za postup úřadů, které jim pohodu bydlení zkazily.

„Výhled z oken nemůže být v průběhu času absolutně neměnný, lze ale důvodně očekávat, že pokud dojde v okruhu několika málo metrů od nemovitosti jednotlivce k zásadní změně výhledových poměrů, bude se moci dotčená osoba k těmto změnám vyjádřit ve správním řízení," rozhodli soudci.

Trubky místo oblohy

Soud posuzoval případ z Prahy. Stavba luxusního hotelu v historické části Starého Města zničila - za souhlasu pražského magistrátu - kvalitu bydlení majitele bytu v nedalekém domě.

Radnice pro Prahu 1 i pražský magistrát povolily stavbu luxusního hotelu Kings Court v historické části Prahy, ale odmítly přiznat účast ve stavebním řízení majiteli bytu v nedalekém domě.

Ten si stěžoval na zničení pohody bydlení. Hotel postavený ve vnitrobloku mu totiž zastínil výhled z oken. Místo střech historických domů, oblohy a také stromů ve vnitrobloku se nyní majitel bytu musí dívat na pět metrů vzdálenou zeď se vzduchotechnikou a trubkami.

Majitel bytu proto zažaloval pražský magistrát kvůli tomu, že mu zničil pohodu bydlení a tím výrazně také snížil cenu bytu.

Městský soud v Praze žalobě vyhověl a rozhodl, že došlo k výraznému zásahu do vlastnického práva majitele bytu. A majitel bytu měl právo účastnit se stavebního řízení a proti stavbě hotelu bojovat úřední cestou.

Pražský magistrát se ale ještě bránil u Nejvyššího správního soudu. Argumentoval, že ke zhoršení pohody bydlení nemůže dojít jenom proto, že se majiteli bytu zhoršil výhled z oken.

„Dovozovat zhoršení pohody bydlení tím, že je výhled o něco menší, než byl před realizací změny sousední stavby, navíc v souvisle zastavěném území, je značně přehnané," tvrdili magistrátní právníci. Podle nich by takový výklad vedl k tomu, že by v husté zástavbě byla jakákoliv stavba v podstatě nemožná a možnost obrany by dostal neomezeně široký okruh lidí.

Výrazný vliv na cenu bytu

Nejvyšší správní soud ale stížnost magistrátu zamítl. Podle soudců je totiž názor magistrátu, že došlo pouze ke zmenšení výhledu z okna, chybný.

„Před provedením úprav stavby měl majitel bytu výhled na vrcholky historických dominant Starého Města a vzrostlé stromy uvnitř vnitrobloku, avšak v současnosti se z oken svého bytu může dívat z pětimetrové vzdálenosti pouze na protější budovu s vedením kouřovodu a vysokou protihlukovou stěnou pro jednotky vzduchotechniky a chlazení," uvedli soudci. Taková změna má podle nich výrazný vliv i na hodnotu bytu.

Podle soudců je jednoznačné, že v právním státě musí mít lidé, jimž se v okruhu několika málo metrů od jejich oken zásadně změní výhled, možnost vyjádřit se ve správním řízení.

Ještě více to pak platí v lokalitách, jako je Staré Město v Praze. „Právě tato lokalita s vysokou úrovní státní i mezinárodní památkové ochrany by měla zaručovat, že správní orgány budou povolovat pouze mírnější a citlivější zásahy do jejího vzhledu," rozhodli soudci.

Pražský magistrát tak nyní musí případ znovu projednat.

Chtějte odškodné po vinících

Problémem ale v tomto případě je, že hotel byl už dokončen, zkolaudován a funguje. Majitel hotelu přitom poukazuje na fakt, že nad zájmem vlastníka bytu převažuje víra investora ve správnost rozhodování veřejné moci, tedy úředníků pražského magistrátu.

Soudci nicméně ve svém verdiktu uvedli, že jejich verdikt má význam i za stavu, kdy už stavba stojí a je zkolaudována.

Vlastník bytu může podle soudu chtít odškodnění za chybný postup úředníků. „Stát, nahradí-li škodu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu," rozhodli soudci. Pykat tedy nakonec mohou konkrétní úředníci.