Ani písemně odsouhlasená dovolená ještě nezaručuje, že ji zaměstnanec opravdu v původně plánované délce využije. Ze zákoníku práce vyplývá, že firma ji může na poslední chvíli zrušit, nebo dokonce odvolat zaměstnance z už probíhající dovolené.
"Právo zaměstnavatele odvolat zaměstnance není nikterak omezeno. Může tak být odvolán první den, v průběhu dovolené i během posledního dne dovolené," vysvětluje advokát Michal Kašpárek z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Zákoník práce se přitom výslovně zmiňuje jen o tom, že „zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené“. Konkrétní důvody pro takový krok sice nezmiňuje, ze souvislostí a dalších pravidel pracovního práva lze ovšem odvodit, že se tak musí stát z nečekaných a závažných provozních důvodů.
"Vzhledem k tomu, že dovolená slouží k odpočinku a relaxaci, je právo odvolat zaměstnance z dovolené mimořádným prostředkem sloužícím k zajištěním úkolů zaměstnavatele. Předpokladem by tedy měla být změna podmínek nebo okolností, za kterých byl termín dovolené zaměstnavatelem určen," říká Kašpárek.
Schovejte si doklady
Kvůli zrušení dovolené nebo jejímu předčasnému ukončení může zaměstnanec zbytečně přijít o peníze, například kvůli storno poplatku za rezervované ubytování, za náhradní dopravu z místa dovolené nebo jiné výdaje, které by při původně plánovaném průběhu dovolené nenastaly. "Zaměstnavatel má povinnost uhradit jen ty náklady, které zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění a jen v přímém důsledku odvolání z dovolené," zdůrazňuje Kašpárek.
K proplacení těchto výdajů musí zaměstnanec svého šéfa nejprve vyzvat. Následně je musí prokázat pomocí dokladu o zaplacení, potvrzením o storno poplatku a podobně. I přesto může nastat situace, kdy zaměstnavatel odmítne některé náklady uhradit, protože je nebude považovat za oprávněné. "Pokud bude zaměstnanec na jejich proplacení trvat, nezbude mu jiná možnost než se obrátit na soud," připouští Kašpárek.
Online být nemusíte
Pokyn k přerušení nebo ukončení dovolené přijde pravděpodobně prostřednictvím telefonu nebo e-mailu. Znamená to tedy, že každý zaměstnanec musí být během dovolené preventivně neustále online? „V jiné než v pracovní době nebo době placené pracovní pohotovosti není povinen sledovat služební e-mail nebo mobil. Podle některých právních názorů dokonce ani v případě, že by se na tom předem a dobrovolně domluvili," zdůrazňuje Kašpárek.
Pokud se tedy nepodaří zaměstnance z dovolené odvolat, nemá firma sebemenší oprávnění ho za to trestat. "Dovolená není požitek, který zaměstnavatel dopřává svému pracovníkovi. Je určena pro regeneraci sil a tím tak základním předpokladem kvalitního výkonu a též významnou prevencí pracovních chyb a úrazů," domnívá se psycholog Radek Ptáček.
Problémy jen ojediněle
Podle dostupných informací se zdá, že firmy tuto možnost nezneužívají. "Ve výrobních firmách se odbory s tímto problémem prakticky nesetkávají, naprosto výjimečně se vyskytují v oblasti státní správy, veřejných služeb a obchodu," říká Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů.
To je také důvod, proč se odboráři nijak nesnaží o zrušení této možnosti. "Důležitá je pro nás kompenzace nákladů, které s přerušením dovolené mohou zaměstnanci vzniknout. A ty nemusí být malé, je-li například v zahraničí, " vysvětluje Kašparová.
Oslovení psychologové se shodují na tom, že vše závisí především na firemní kultuře. "Jsou zaměstnání, kdy odvolání z dovolené je součástí profese. Znám i situace, kdy to pracovník nevnímá jako negativní faktor," tvrdí psycholog Ivan Skalík. S tím souhlasí i psycholog a kouč Tomáš Vašák. "K takovým krokům firmy sahají až v krajních situacích. Možná u policie či armády fungují jiná pravidla, ale s tím jsou dotyční předem obeznámeni," říká.
Skalík zmiňuje také odlišné zvyklosti v různých státech. Severské země striktně kontrolují dodržování pravidel čerpání dovolených. V Německu je podle něj nemyslitelné, aby byl pracovník telefonicky kontaktován během dovolené. V USA zase vítězí pragmatický přístup a hraje zde roli nabídka a smlouvy. "Záleží na tradici, síle odborů, segmentu, ve kterém firma působí, na stavu ekonomiky, firemní kultuře a v neposlední řadě i na charakteru profese," dodává Skalík.
