Praha – V Česku se ode dneška znovu zavádí veřejná služba, například při údržbě cest a zeleně pro obce. Měli by na ni chodit lidé, kteří jsou déle než půl roku bez práce a pobírají dávky v nouzi, aby se jim příspěvek na živobytí nesnížil. Pokud pak odpracují přes 30 hodin měsíčně, přivydělají si.
Opatření, které má podle autorů novely motivovat k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu – tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách.
Povinnou veřejnou službu dříve zrušil Ústavní soud. Dále existuje dobrovolná veřejná služba.
Díky veřejné službě si lidé bez práce mohli v minulosti přivydělat. Od roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) veřejnou službu povinnou. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun, v rodině je pro prvního dospělého 3140 korun a pro každého dalšího dospělého 2830 korun. Existenční minimum dosahuje 2200 korun.
Pokud by lidé nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň životního minima a dávek, při více než 30 hodinách služby by si přilepšili. Úřad práce s klienty uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout až 1000 korun.
Veřejnou službu mohou využívat obce či neziskové organizace. Lidé by pracovali například na údržbě ulic, zeleně a veřejných prostranství, v sociálních službách či při sportovních a kulturních akcích. Úřady práce by měly brát ohled na praxi i vzdělání klientů.
K veřejné službě se odpoledne vyjádří ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která změnu prosadila.
Veřejná služba má i své kritiky. Podle nich nynější pravidla připomínají Drábkovu reformu a k práci příliš motivovat nebudou. Příjem lidí, kteří odpracují 20 hodin, se navíc nezmění. Mohli by si tedy stěžovat na to, že vlastně pracují zadarmo. Hrozí prý také to, že míst pro veřejnou službu nebude dostatek.
