Lidé, kteří mají těsně před důchodem, nyní řeší, zda je pro ně výhodnější odejít do penze ke konci roku a nechat si důchod valorizovat na začátku roku 2015, nebo zda zažádat o důchod až v příštím roce.
Od konce letošního září je zveřejněna vyhláška stanovující nové parametry pro výpočet důchodů přiznaných v roce 2015, ale také výši valorizace přiznaných důchodů v roce 2014 a dříve. Díky tomu je již možné vhodný odchod do důchodu na přelomu roku propočítat.
Průměrný důchod se díky valorizaci zvýší o 200 korun. Základní výměra se zvýší z 2340 korun na 2400 korun a procentní výměra o 1,6 procenta. Průměrná mzda v ČR - parametr, který ovlivňuje výši důchodu podle roku přiznání - vzroste meziročně z 25 942 na 26 611 korun.
První z variant je nechat si přiznat starobní důchod do konce roku. Ten bude od první lednové splátky valorizován. Důchod bude valorizován i v případě přiznání v nejzazším termínu 31. 12. 2014. Při volbě druhé možnosti, přiznání důchodu až v roce 2015, se ovšem ve výpočtu bude používat vyšší průměrná mzda a také bude započten vyměřovací základ (vyloučená doba) za rok 2014.
Vliv malé důchodové reformy
Odložení přiznání důchodu na rok 2015 může být výhodné i díky vlivu poslední etapy takzvané malé důchodové reformy. Na přelomu roku se projeví její poslední etapa. Tato reforma se týká změny redukčních hranic, které jsou při výpočtu důchodu stěžejní. Malá důchodová reforma zvyšuje penze lidem s vyššími příjmy, aby byl více uplatněn princip zásluhovosti a tolik nepřevažoval princip solidarity.
Osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda člověka (počítaná zpravidla od roku 1986), se v rámci výpočtu důchodu redukuje. Tato zredukovaná částka se nazývá výpočtový základ a vstupuje do dalších výpočtů v rámci stanovení výše důchodu. V roce 2015 bude u bohatších lidí redukce nižší.
Pro lepší představu si ukažme, jak bude redukován osobní vyměřovací základ 60 000 korun (odpovídá nadprůměrné měsíční mzdě) na konci roku 2014 a na začátku roku 2015. V roce 2014 bude tento základ redukován na 22 851 korun. V roce 2015 bude tato částka redukována “pouze” na 24 265 korun.
V případě, že by měl žadatel o přiznání starobního důchodu osobní vyměřovací základ například 11 000 korun, výpočtový základ v roce 2014 i v roce 2015 by činil také 11 000 Kč. U nízké průměrné mzdy k redukci totiž nedochází.
Další skutečnosti ovlivňující výši důchodu
Pokud se žadatel rozhoduje, zda si nechat důchod přiznat již v roce 2014 a “stihnout” tak valorizaci, nebo přiznání důchodu odložit na rok 2015, je také důležité sledovat, kdy žadatel dosáhne dalšího ukončeného roku pojištění, a také brát ohled na případné krácení předčasného starobního důchodu či navyšování v případě takzvaného přesluhování. Pro žadatele by například nebylo výhodné, kdyby si nechal důchod přiznat k 1. 1. 2015 a další ukončený rok, a s tím i vyšší důchod, by přitom získal například již za týden, tedy 8. 1. 2015.
Pokud by pro některé žadatele nebylo výhodné odložit přiznání důchodu na rok 2015, ale z jiných důvodů by pro ně byl vhodný odklad přiznání důchodu (například zisk dalšího roku pojištění v lednu), existuje zde nakonec další možnost v podobě takzvané výpočtové zamítačky.
Ta je možná i v případě, kdy má člověk nárok na řádný důchod až později (v roce 2015), pokračuje ve výdělečné činnosti, ale vyměřovací základ za rok 2014 má nižší a valorizace důchodu je pro něj tak nyní výhodnější než vyšší parametry v roce 2015. Důchod je přiznán ke konci roku 2014 a zároveň se požádá o pozastavení jeho výplaty z důvodu další výdělečné činnosti (ta je zde důležitá). Takový důchod bude valorizován, ač by nebyl vyplácen. Při pozdějším uvolnění výplaty důchodu může být navýšen, jako kdyby člověk odešel do důchodu později. Varianta je komplikovanější a zaslouží si podrobnější rozebrání v konkrétní situaci žadatele o důchod.
Pokud je důchod již přiznán nebo je žádost o důchod podaná k nevhodnému datu, lze přiznání důchodu odložit nebo zrušit, a to až do 30 dnů po obdržení rozhodnutí o přiznání důchodu. Doporučovali bychom obezřetnost zvláště u důchodů, které by měly být přiznávané ke konci roku 2014, nemusí to být výhodné.
Příklad:
Pan Miroslav uvažuje o přiznání důchodu k 26. 12. 2014, kdy získá celkově 41 let a 121 dní pojištění. V roce 2014 jeho osobní vyměřovací základ (průměrná mzda) činí 17 852 Kč, ročně tedy 214 224 Kč.
Získaný vyměřovací základ za rok 2014 se bude v případě odkladu přiznání důchodu na rok 2015 do důchodu započítávat a může tak ovlivnit (pozitivně/negativně) výši důchodu. Roční vyměřovací základ pana Miroslava za rok 2014 je nižší, než je jeho průměr – činí pouze 180 000 Kč. V tomto případě by to byl argument pro přiznání důchodu již v roce 2014.
K datu 26. 12. 2014 by pan Miroslav získal starobní důchod ve výši 10 390 Kč. Tato částka by byla na přelomu roku valorizována na 10 579 Kč. Pokud by pan Miroslav odložil přiznání důchodu na 1. 1. 2015, získal by starobní důchod ve výši 10 640 Kč. Odklad přiznání důchodu na rok 2015 je tak pro pana Miroslava, i přes nižší příjem v roce 2014, výhodný.
Autoři: Mgr. Martin Kohoutek & partneři, poradenské služby v důchodové problematice. Bližší informace na webu Důchodsprávně.cz.
