Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky.
"Od roku 2014 se nám podařilo vyřešit přes 42 tisíc případů, což považuji s ohledem na to, že se jedná o mimořádně odborně i časově náročnou činnost, za výborný výsledek. Zaměřujeme se zejména na ty nemovitosti, které v mnoha případech komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury," uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.
V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu 2021 evidováno celkem 369 078 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 129 834 nedostatečně identifikovaných osob.
Jednu nemovitost přitom může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a jeden takový vlastník může naopak vlastnit několik různých nemovitostí. Reálně se tak jedná o 166 711 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 162 058 pozemků, zejména orné půdy, luk a lesních pozemků, a 4 653 staveb.
Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. "Doporučuji každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje Kateřina Arajmu.
Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.
"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu.
Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let
Jako příklad uvádí nedávno vyřešené půlhektarové pole v Horní Radouni, jehož původními majiteli byli manželé, o nichž v katastru nemovitostí nebylo možné kromě jména najít žádné jiné údaje. Zaměstnanci úřadu v průběhu šetření mimo jiné zjistili, že manželé pomáhali koncem druhé světové války v boji proti nacistickým okupantům a poskytli úkryt a jídlo několika partyzánům.
K vyřešení vlastnictví pomohla až tabulka parcel z roku 1970, která zaznamenala nejen to, že na pozemcích tehdy hospodařilo JZD, ale sotva čitelná, tužkou psaná poznámka nasměrovala další kroky při hledání dědiců do Pošumaví. Poté co se podařilo dohledat potřebné údaje o manželském páru, byl podán návrh na dodatečné projednání dědictví. Pozemky následně získali potomci původních majitelů.
Zajímavý je také případ pozemků v Závišících u Štramberku. Stopa majitelů - manželů mizí na počátku 20. století v Argentině. Ani spolupráce s velvyslanectvím v Buenos Aires a místními úřady neobjasnila, kdy a kde zemřeli a zda měli nějaké dědice. Také šetření v krajanské komunitě v Argentině nebylo úspěšné.
Z tohoto důvodu byli okresním soudem v Novém Jičíně prohlášeni za mrtvé a v dědickém řízení pozemky připadly státu. Tři z nich byly předány státnímu podniku Povodí Odry, protože na nich leží koryto říčky Sedlnice.
Cesta vede na obecní úřad
Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad pak údaje zveřejní na úřední desce.
"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu nebo uplatnit svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách či na obecních úřadech.
