Brno - Tisíce českých šéfů firem nemají nárok na nemocenskou a možná při vypočítávání důchodů přijdou o řadu let. Podle Hospodářských novin to vyplývá z prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Soud potvrdil, že statutární zástupci společností, tedy jednatelé či členové představenstev, nesmějí být ve firmě zároveň zaměstnáni na postech se srovnatelnou náplní, například jako ředitelé.
Podobná judikatura již v Česku existovala, ale Nejvyšší správní soud ji poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. Podle soudu nelze působit ve společnosti jako statutární orgán a tytéž činnosti vykonávat na základě pracovního poměru. Mnoho českých firem ale tímto způsobem funguje.
"Soudy na to upozornily již dříve, ale celá věc se bagatelizovala. (...) Až toto rozhodnutí související s ohrožením výplat nemocenských či důchodů zásadně proměnilo vnímání těchto rizik ze strany firem," řekl deníku advokát Jan Spáčil.
Nejvyšší správní soud konkrétně v prosinci rozhodl, že Česká správa sociálního zabezpečení správně nevyplatila jednateli společnosti nemocenskou. Na tu měl nárok jako zaměstnanec téže firmy, jímž se ale podle soudu z právního hlediska vůbec nemohl stát.
Důsledky rozhodnutí mohou být podle Hospodářských novin značné. "Hrozí, že řada smluv, které lidé s tímto souběhem funkcí podepsali, je neplatná," uvedl podle listu advokát Stanislav Servus. Finanční úřady navíc teoreticky mohou platby mezd šéfům nově označit za daňově neuznatelný náklad. Firmy by tak musely doplácet.
Jaký bude další postup státu, není podle deníku jasné. Ministři financí i práce a sociálních věcí se chtějí nejprve seznámit se situací. "Judikaturou se zabývá celý tým, který zjišťuje, jaký konkrétní dopad na správu daní to bude mít," uvedla Jaroslava Musilová z generálního finančního ředitelství.
Podle Servuse by bylo nejjednodušší, kdyby zákonodárci výslovně připustili souběh výkonu funkce a pracovního poměru. V zahraničí je prý podobná praxe normální.
