reklama
 
 

Spoření na důchod brzdí nízké provize a tvrdá pravidla

31. 8. 2015
V rozhovoru to říká nový šéf Asociace penzijních společností ČR. Spoření na penzi by podle něj slušely dílčí změny, produkt je ale stále dobrý.
Doporučujeme

Praha - Spoření na penzi je penalizované. Tvrdé podmínky, za kterých mohou penzijní společnosti nabízet lidem spoření ve třetím pilíři, jsou jedním z důvodů, proč počet lidí, kteří si takto spoří na důchod, stále ubývá. V rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz to říká nový prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop, který v červnu ve funkci nahradil Vladimíra Bezděka.

"Omezení jsou hodně přehnaná a naše produkty jsou podle mě nejsvázanější na trhu a přitom je spoření na penzi velmi transparentní a mezi lidmi bylo velmi oblíbené," říká Poklop, který je zároveň i šéfem Penzijní společnosti České spořitelny.

Počet smluv klesá

Ve třetím pilíři důchodového systému (dříve penzijním připojištění) spoří stále méně lidí.

Ve starých fondech (nazývané teď tranformované) je 4 405 046 lidí, v nových fondech (doplňové penzijní spoření - účastnické fondy) pak 298 039 lidí. Oproti předchozímu čtvrtletí tak ve starém systému ubylo zhruba 83 tisíc smluv, zatímco v novém přibylo jen zhruba 31 tisíc.

Transformované fondy jsou bývalé penzijní připojištění. Tyto fondy jsou od roku 2013 "zakonzervované" s původními podmínkami. Noví zájemci do nich vstupovat nemohou. Nově lze od roku 2013 vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů - ty mají oproti starému systému pozměněné podmínky, například už nemusí každý rok garantovat takzvané nezáporné zhodnocení a nenabízí třeba také výsluhovou penzi. Naproti tomu zase nabízejí širší možnosti investování a výrazně konkurují podílovým fondům.

Objem spravovaných peněz ve třetím pilíři nicméně stále roste. Penzijní společnosti hlásí zhruba 337,5 miliardy korun, což je o tři procenta více než v prvním čtvrtletí.

Popisuje také, proč důchodovou komisí neprošlo doporučení na zvýšení provizí, o které penzijní společnosti hodně stojí, když dnes mohou prodejce motivovat maximálně 880 korunami za smlouvu. "V momentě, kdy se mělo navýšení provizí odhlasovat, tak komise byla neusnášeníschopná a bylo to těsně před tím, než se vládě na konci roku 2014 předávala doporučení na úpravy v systému," říká Poklop. O provizích se podle něj ještě bude jednat.

Aktuálně.cz: Druhý pilíř se ruší, lidí ve třetím pilíři soustavně ubývá. Vypadá to, že to pro penzijní společnosti není úplně nejlepší období. Jak to vidíte vy?

Aleš Poklop: Já si nemyslím, že by na tom byl sektor nějak výrazně špatně. Určitě se ale na momentálním stavu projevilo několik věcí: značné vyčerpání trhu, kdy před uzavřením původního penzijního připojištění na konci roku 2012 do systému vstoupilo skokově více jak 550 tisíc nových účastníků a projevily se také další dvě zásadní věci. Jednak nastavení parametrů nových fondů a ještě více se projevilo nastavení parametrů pro distribuci, což je velmi zásadní u nabídky všech finančních produktů.

A.cz: Jaké parametry produktů máte na mysli konkrétně? Co je z pohledu klientů špatně?

Určitě by stálo za to upravit třeba možnost částečného výběru, u penzijního připojištění dobře fungovala takzvaná výsluhová penze, kdy šlo po 15 letech spoření vybrat polovinu peněz. Minimálně to fungovalo jako psychologický prvek, moci si na část svých uspořených prostředků v případě nutnosti sáhnout, protože ve skutečnosti se tato možnost moc nevyužívá. Také by pomohlo, kdyby se zafixoval věk pro nárok na čerpání peněz z fondů ve třetím pilíři, dnes je to spojeno až s důchodovým věkem, který se může měnit, u penzijního připojištění byla ta hranice pevně daná na 60 letech. Tyto změny a některé další, které přišly s reformou od roku 2013, zásadně ovlivnily vnímání produktu, ale i tak jsem přesvědčen, že zůstává spoření na penzi pro klienty velmi přívětivé.

A.cz: Proč se tyto změny, o kterých mluví i někteří členové důchodové komise, nepodařilo dostat do doporučení pro vládu, která už schválila návrh zákona na úpravu podmínek ve třetím pilíři bez těchto změn?

Asociace penzijních společností se sice účastní všech jednání důchodové komise, ale jsme tam jen jako přidružený člen bez hlasovacího práva. Můžeme dávat návrhy, můžeme o nich diskutovat, ale to je vše. Debata je tam někdy až moc složitá a zdlouhavá, což je možná daň za to, že je tam tak široké spektrum lidí – expertů, politiků a zástupců zájmových skupin. Na druhou stranu je to možná dobře u těch věcí, které komise doporučí a které tedy potom mají širokou podporu.

A.cz: Mluvil jste také o tom, že jsou od roku 2013 výrazně ztížené podmínky pro prodej produktů penzijních společností. Dlouho to vypadalo, že dojde ke zvýšení provizí za prodej, ministerstvo financí mělo v prvním návrhu změn ve třetím pilíři napsáno jejich zdvojnásobení. Proč se nakonec podle vás provize zvedat nebudou a zůstanou na současném maximu – zhruba 880 korun?

Na navýšení provizí byla obecná shoda v pracovním týmu důchodové komise, který se zabýval právě úpravami ve třetím pilíři. Po této shodě šel návrh na zvýšení provizí k projednání na samotnou důchodovou komisi. A tam se bohužel stala taková věc, že v momentě, kdy se mělo navýšení provizí odhlasovat, tak komise byla neusnášeníschopná a bylo to těsně před tím, než se vládě na konci roku 2014 předávala doporučení na úpravy v systému. To byl jediný důvod, proč navýšení neprošlo. K projednání na důchodové komisi by se ale ještě provize měly vrátit a věřím, že doporučení na navýšení z důchodové komise nakonec půjde, protože prodejci nyní nemají motivaci lidem nabízet spoření na penzi ani v momentě, kdy je pro ně vhodnější než jiné produkty – životní pojištění nebo podílové fondy –, kde provize regulované nejsou. Provize navíc u produktů spoření na penzi platí penzijní společnosti, a ne klienti, jako je tomu v konečném důsledku například u životního pojištění.

A.cz: Co vám ještě omezuje prodej?

Velmi přísné zákonné nároky na prodejce. Omezení jsou hodně přehnaná a naše produkty jsou podle mě nejsvázanější na trhu a přitom je spoření na penzi velmi transparentní a mezi lidmi bylo velmi oblíbené. Neříkám, že není třeba mít dobře vyškolené prodejce a nemít přehled o tom, kdo a jak kvalitně náš produkt prodává, ovšem dnes je to přehnané.

Registrace investičního zprostředkovatele (firma, pod kterou jsou jednotliví prodejci – poznámka redakce) u České národní banky stojí 10 tisíc korun a každý další rok je třeba zaplatit dalších 5 tisíc. A každý člověk (vázaný zástupce), který pod tímto zprostředkovatelem prodává, musí zaplatit první rok 2000 korun a každý další rok pak 1000 korun. U investic se např. registrace platí pouze při zahájení prodeje a platí ji jen investiční zprostředkovatel. I vzhledem k provizím je to obrovský nepoměr.

A nepřiměřené nároky na distribuci dokládají i počty prodejců (vázaných zástupců) penzijního spoření. Ke konci roku 2013 jich bylo registrováno u ČNB 11 041, k polovině letošního roku již jen 8750, tedy přes 2200 prodejců svou registraci neobnovilo.

A.cz: Za vás je to tedy tak, že by buď měla být takto tvrdá regulace na všechny produkty, nebo na žádný.

Přesně. Spoření na penzi je hodně penalizované. Ty tvrdé podmínky hodně souvisí se zavedením druhého pilíře, do kterého se vyváděly peníze z povinného důchodového pojištění. Stát si hlídal de facto své peníze, ale zapomnělo se na to, že třetí pilíř funguje jinak. Obecně si přitom myslím, že by provize neměly být uvolněny úplně a původní návrh ministerstva financí na zdvojnásobení současné výše provizí by tak dával smysl.

A.cz: Před rokem 2013, odkdy platí nová pravidla, byly provize jak velké?

Pohybovaly se až do výše 500 procent z výše měsíční úložky, byly také částečně rozložené v čase.

A.cz: Vy jste kromě toho, že jste šéfem Asociace penzijních společností, také šéfem Penzijní společnosti České spořitelny. Prodáváte tedy i na pobočkách mateřské České spořitelny, která má mnoho poboček po celé republice. Proč vám nestačí vlastní prodejní síť a potřebujete přes vyšší provize i prodeje externích firem?

Distribuce nemůže stát na jedné noze. A nezastírám, že to, že máme k dispozici distribuční síť České spořitelny, je pro nás obrovská výhoda, což je vidět i na podílech na trhu, kde jsme s více jak třiceti procenty jedničkou na trhu v nových fondech třetího pilíře. Distribuce samotných penzijních společností přitom funguje dobře, ale externí distribuci potřebujeme. A je to vidět na číslech. Před rokem 2013 jsme měli 70 procent vlastní distribuce a 30 procent externí. Po těch tvrdých změnách je to tak, že se nyní postupně dostáváme k 10 procentům produkce od externího prodeje.

A.cz: Ministerstvo financí do návrhu zákona na úpravu podmínek ve třetím pilíři prosadilo ale i věc, která vám vyhovuje a kterou důchodová komise nedoporučila. U nových fondů s výjimkou konzervativních má dojít ke zvýšení poplatků za správu (z 0,8 % na 1 %) i ke zvýšení odměny z ročních výnosů (z 10 % na 15 %). Zdůvodnění je takové, že se současnou výší poplatků nemůžete kupovat některé nákladnější investice, které by zvedaly výnos klientů. Můžete uvést příklad takové investice?

Současná výše poplatků byla nastavená přísně opět i kvůli zavádění druhého pilíře a bez praktických zkušeností s fungováním nového modelu penzijních společností, který se s novými podmínkami totálně změnil, když například došlo k oddělení majetku penzijních společností a peněz, které lidi mají ve fondech uloženy. Nynější výše poplatkových limitů je skutečně překážkou pro vyšší výnosy. Některé investiční příležitosti a cenné papíry jsou dnes pro penzijní společnosti ztrátové, protože za ně musí platit vysoké náklady v podobě nákupních a prodejních poplatků (např. u akcií), vstupních a výstupních poplatků a nákladů na správu např. u podílových listů. Pro účastníky penzijního spoření jsou tak nedostupné, byť by mohly nabízet zajímavé zhodnocení nebo mohou přispívat k diverzifikaci investičních rizik.

A.cz: Že se zvýšení poplatků do návrhu zákona dostalo, i když to nedoporučila důchodová komise, je práce penzijních společností?

Bylo to součástí návrhů na úpravu podmínek fungování doplňkového penzijní spoření, které jsme s ministerstvem financí prodiskutovávali.

A.cz: Naopak na návrh důchodové komise je v návrhu zákona to, že spoření na penzi by od roku 2016 mělo jít sjednat i dětem. Měla by zmizet současná hranice 18 let. Dává spoření na penzi pro děti smysl?

Na trhu je řada produktů, které jsou pro děti, třeba stavební spoření, které je také se státním příspěvkem. I spoření na důchod pro děti se státním příspěvkem dává smysl. Spoření na penzi dává smysl pro svou dlouhodobost a mělo by zároveň sloužit i jako výchovný prvek. Každá budoucí generace by měla mít zažito, že na důchod je třeba tvořit rezervy. A dává to smysl i u malých úložek v řádech stokorun. Při tak dlouhé době spoření a při připočtení státního příspěvku je to výhodné, umožňuje spořit i s využitím rizikovější akciové složky a člověk se nemusí v tak dlouhém horizontu obávat rizika krátkodobých výkyvů na trzích, protože délka spoření je vyrovná. Určitě by bylo ale dobré umožnit u těchto smluv částečný výběr v průběhu spoření, třeba pro nenadálou událost.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama