reklama
 
 

Soud EU: Extrémní obezita nemá být důvodem k propuštění

17. 7. 2014 15:10
Právní odborník Soudního dvora Evropské unie vydal doporučení k případu dánského občana, který tvrdí, že přišel o práci kvůli přílišné nadváze.

Štrasburk - Extrémní obezita by neměla být důvodem k propuštění ze zaměstnání. Lze ji totiž považovat za zdravotní postižení, které podle legislativy Evropské unie nesmí vést k diskriminaci zaměstnance. Uvedl to dnes právní odborník Soudního dvora Evropské unie v doporučení k případu jednoho dánského občana, který tvrdí, že přišel o práci kvůli své přílišné nadváze.

Extrémní nadváha je u lidí s indexem tělesné hmotnosti BMI (poměr váhy a výšky) nad 40. Optimální váha podle zdravotních webů je u člověka s indexem 18,5 až 24,99, nadváha začíná u indexu 30.

Podle unijní směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání je zakázána diskriminace na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Jakoukoli diskriminaci kvůli zdravotnímu postižení zakazují i jiné evropské úmluvy, řekl generální advokát evropského soudu Niilo Jääskinen, kterého o názor požádal dánský soud. Právě ten se případem propuštěného občana zabývá.

Proč právě on?

Dán Karsten Kaltoft pracoval patnáct let pro obec Billund jako pečovatel o děti a jeho úkolem bylo starat se ve svém domě o děti jiných. V listopadu 2010 bylo jeho zaměstnání ukončeno. Propuštění bylo odůvodněno klesajícím počtem dětí, nebyl však uveden výslovný důvod, proč byl propuštěn právě on.

Po dobu, kdy byl Kaltoft zaměstnán, neklesla jeho hmotnost pod 160 kilogramů. O jeho obezitě se mluvilo na oficiálním jednání u příležitosti jeho propuštění, ale úřad popírá, že by právě tato skutečnost byla důvodem zrušení pracovního poměru.

Jako zdravotní omezení

Generální advokát Jääskinen ve svém stanovisku zdůraznil, že žádné unijní ustanovení nezmiňují výslovně obezitu jako nepřípustný důvod diskriminace. Podle jeho názoru však extrémní obezita jako u Kaltofta přináší asi taková fyzická a další omezení, která představují "zdravotní postižení" ve smyslu unijního práva.

Přitom zdůraznil, že původ zdravotního postižení je irelevantní, tedy nezáleží na tom, zda si dotyčná osoba postižení způsobila sama, či nikoli.

autor: ČTK | 17. 7. 2014 15:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama