Praha - Do druhého pilíře, hlavní části penzijní reformy, vstoupilo během prvního pololetí 74 573 lidí. Údaj z Centrálního registru smluv zveřejnily na tiskové konferenci Asociace penzijních fondů společně s ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí.
Konečné číslo za první pololetí může být ještě o několik tisíc vyšší. "Penzijní společnosti mají ještě řadu podepsaných smluv z posledních červnových dnů, které ještě nebyly v Centrálním registru smluv zaevidovány," říká mluvčí asociace Ondřej Kubala.
V samotném červnu uzavřely penzijní společnosti přes 27 tisíc smluv. Potvrdily se tak jejich odhady, že zájem o vstup poroste s blížící se "uzávěrkou" pro lidi starší 35 let. Zatímco v lednu vstoupilo necelých pět tisíc lidí, v samotném květnu jich už bylo 15,5 tisíce.
Penzijní společnosti nicméně ještě letos v únoru věřily, že nová forma spoření na stáří přiláká v prvním pololetí půl milionu lidí.
Podíl lidí starších 35 let dosáhl 65,5 procenta. Mírně převažují muži, kteří tvoří 57 procent klientů.
Finanční úřady převedly penzijním společnostem v první polovině roku pojistné ve výši 21,5 milionu korun.
Překvapení: Vedou dynamické fondy
Největší zájem je zatím o dynamické fondy, jimž dalo přednost 44,3 procenta účastníků. Ty nabízejí teoreticky nejvyšší zisk, ale i případnou ztrátu, z hlediska investiční strategie jsou nejvíce odvážné, a tedy i nejvíce riskantní. Následují vyvážené fondy (34,5 procenta), konzervativní fond (19,5 procenta) a fond státních dluhopisů (1,7 procenta).
„Všechny penzijní společnosti se budou dál starat o klienty, kteří k nim vstoupili. Nehraje roli, jestli má některá jednotky nebo desítky tisíc klientů," říká prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda.
Za mnohem slabším zájmem veřejnosti v porovnání s původním očekáváním vidí tři hlavní důvody.
"Tím nejdůležitějším je, že nejenže neexistovala shoda na politické scéně, ale že opozice vedla až destruktivní kampaň, která lidi odrazovala od vstupu, aniž by nabídla jakoukoliv realistickou alternativu," připomíná Svoboda.
Vládní vysvětlovací kampaň podle něj začala příliš pozdě, podpořila jej až v posledních necelých dvou měsících. Třetím důvodem byl podle Svobody fakt, že lidem vadily některé parametry druhého pilíře, zejména nutnost přispět dvěma procenty „ze svého".
| Čtěte také: Rusnok: Teď už ČSSD věřím, že druhý pilíř důchodů zruší Vláda spustila reklamu na důchody, říká jen půl pravdy |
Nejpozději v pondělí 1. července 2013 mohli do druhého pilíře vstoupit lidé, kteří oslavili 35. narozeniny do 31. prosince 2012. Podle současného znění zákonů se jim pak navždy uzavře.
Často se nepřesně uvádí, že v polovině letošního roku se druhý pilíř uzavře pro všechny, kdo jsou starší 35 let. Ve skutečnosti mají lidé, kteří oslavili nebo ještě oslaví 35. narozeniny během roku 2013, čas ještě do konce letošního roku. Podle zákona lze do druhého pilíře vstoupit vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž zájemce dosáhne 35 let věku.
Pro toho, kdo oslavil 35. narozeniny nejpozději v loňském roce, se má druhý pilíř 1. července 2013 navždy uzavřít.
Kalousek chce systém zlepšit
Ministerstvo financí nyní formou poslanecké iniciativy Miroslava Kalouska z TOP 09 navrhuje „vylepšení" druhého pilíře tak, aby byl pro lidi více atraktivní.
Kalousek chce umožnit, aby se druhý pilíř znovu otevřel i pro zájemce nad 35 let. Podle návrhu by ještě během roku 2014 mohli vstupovat všichni zájemci starší 40 let věku. Po tomto datu by se hranice pro vstup zvýšila z nynějších maximálně 35 na 40 let věku.
Další navrhovanou novinkou je možnost vystoupení z druhého pilíře, a to v období tří měsíců po uplynutí pěti let účasti v systému.
Končící vládní koalice však musí k prosazení těchto změn najít dostatek hlasů ve sněmovně. Pokud uspěje, mohly by úpravy platit od začátku roku 2014.
Jasnou představu o druhém pilíři má nový premiér Jiří Rusnok, který donedávna vedl Asociaci penzijních fondů i Penzijní fond ING. Podle Rusnoka by měl být druhý pilíř povinný, ale otevřený jen pro lidi do 35 až 40 let věku. Místo soukromých fondů má však peníze spravovat stát, čímž by se jednak ušetřilo, jednak by tím celý systém získal vyšší důvěru u lidí. Ani Rusnok ale zřejmě nebude mít ke změně zákonů dost času ani poslanců ve sněmovně.
Opoziční ČSSD chce naopak druhý pilíř zrušit nebo omezit. Na definitivním řešení se ještě neshodla. Téměř jistě však lidem umožní z druhého pilíře vystoupit. Podle mírnější varianty sice ČSSD druhý pilíř nezruší, ale udělá jej méně výhodným. Další variantou je, že peníze, které do druhého pilíře vložili účastníci ze svého, jim ČSSD převede do systému penzijního připojištění. Peníze vyvedené ze státního systému však chce vrátit zpět do tohoto systému - lidé tedy o své peníze úplně nepřijdou, ale budou z nich muset financovat nynější důchodce bez jistoty, že také oni dostanou v budoucnu od státu alespoň stejnou částku.
