Praha - Lidé s penzijním připojištěním mohou změnit svůj dosavadní fond jen do 28. února.
Další změnu budou moci učinit až od roku 2013. To už ale budou vybírat z transformovaných fondů, které by sice měly nabízet vyšší výnosy, zároveň ale mohou (byť ne úmyslně) naspořené peníze i znehodnotit.
Impulsem k přechodu ke konkurenci jsou většinou výnosy připisované penzijním fondem. Z pětiletého porovnání, připraveného deníkem Aktuálně.cz, vyplývá, že jen tři z deseti fondů dostaly svůj průměrný výnos nad inflaci.
Nicméně ani úspory v úspěšnějších fondech nezaručí podstatně lepší penzi. Z výpočtů totiž vyplývá, že rozdíl mezi výnosy fondů v posledních letech se pohybuje jen v řádu několika stokorun.
Tento rozdíl přitom může snadno umazat poplatek za přechod k novému fondu.
Komu se tedy změna může vyplatit: Hlavně lidem, kteří si měsíčně spoří podstatně více, než je republikový průměr, tedy výrazně nad 500 korun měsíčně.
Pětileté porovnání
Výnosy za předcházející rok oznamují penzijní fondy tradičně až během prvního pololetí roku následujícího. Proto porovnání končí výnosy za rok 2010.
Údaje v tabulce jsou seřazené podle průměrného zhodnocení za posledních pět let. Nad vítězem našeho pomyslného žebříčku Aegon Penzijním fondem tak visí otazník, zdali by dominoval i v případě, že by zde působil o rok déle.
Nezpochybnitelná je pozice druhého v pořadí, penzijního fondu Allianz. Ten již od roku 2003 konstantně připisuje tříprocentní výnosy a jeho konzervativní investiční strategie jej v době pokračující krize dostala na špičku mezi českými penzijními fondy.
Nad úroveň průměrné inflace v posledních pěti letech (2,82 %) se pak jako poslední dostal penzijní fond Generali.
Je ovšem pravda, že inflaci na čtvrté místo žebříčku posunul hlavně krizový rok 2008, kdy v důsledku zvýšení spodní sazby DPH z pěti na devět procent či zavedených regulačních poplatků ve zdravotnictví poskočila na 6,3 procenta.
Rok 2008 tak byl jediným, kdy výnosy všech fondů byly pod úrovní inflace, takže se úspory v nich reálně znehodnotily.
Například penzijní fondy České spořitelny a České pojišťovny tak sice v tabulce jsou pod průměrem inflace, reálně ale úspory zhodnotily ve čtyřech z pěti sledovaných let.
Za pět let stokoruny
Konkrétní příklad lépe ukáže, jak se výběr fondu projeví na skutečné výši úspor.
První střadatel si od ledna 2006 do prosince 2011 posílal 500 korun měsíčně do penzijního fondu Generali (průměrný výnos 2,868 %). Druhý spořil stejně, ale do penzijního fondu Komerční banky (1,67 %).
První si (podle výpočtů samotných fondů) za tato období nastřádal 49 522 korun, druhý 49 026 korun - v obou případech včetně státního příspěvku a zhodnocení připisovaného fondem.
Rozdíl v průměrném výnosu přesahující výši jednoho procentního bodu tak při pravidelné měsíční úložce ve výši 500 korun a při době spoření pět let činí právě necelých 500 korun.
Mezi fondy s nejlepším a nejhorším výsledkem pak rozdíl činí zhruba 1000 korun.
Výnosy připisované penzijními fondy se v konečné výši naspořených peněz výrazněji projeví v případech, kdy si lidé spoří podstatně vyšší částky než 500 korun z našeho příkladu.
A jejich vliv roste také s množstvím naspořených peněz. Prostě proto, že mezi procentem ze sta nebo deseti tisíc je desetinásobný rozdíl.
Přestup za 800 korun
Touha po větším zhodnocení úspor by měla být pouze jedním z argumentů pro změnu fondu.
Do případné kalkulace je totiž potřeba započítat také poplatek 800 korun za změnu fondu v případě, že smlouva u stávajícího fondu trvá méně jak pět let.
Čtěte také: Past v penzijní reformě: Na změnu fondu máte dva měsíce Předčasný důchod klesne, od ledna se mění výpočet Kdy půjdete do důchodu? Začíná platit nová tabulka |
A porovnat penzijní fondy je záhodno i podle dalších kritérií. "Sektor penzijních fondů podle zprávy ČNB disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál," komentoval poslední známé výsledky fondů analytik společnosti Partners Dušan Šídlo.
Kromě připisovaného zhodnocení by se podle něj lidé při výběru penzijního fondu měli orientovat i podle výše volného kapitálu k objemu úspor účastníků.
Ukazatelem dobrého hospodaření fondu jsou i náklady na získaného klienta. Samozřejmě platí, že čím nižší, tím lepší.
A zapomínat by se při případné změně nemělo ani na základní investorské pravidlo. To říká, že dobré výnosy let minulých neznamenají automaticky dobré výnosy budoucí.
ČSOB fondy se sloučily
Tabulka sice počítá s deseti penzijními fondy, od začátku roku 2012 se ale jejich počet zúžil na devět. Došlo totiž k fúzi fondů pod značkou ČSOB. Nástupnický fond přitom pokračuje pod názvem původního ČSOB Penzijního fondu Stabilita.
Oficiálním důvodem sloučení je transformace penzijních fondů na penzijní společnosti, které od roku 2013 budou prostřednictvím účastnických fondů nabízet různé investiční strategie.
"Současná existence dvou subjektů s rozdílnou investiční strategií tak do budoucna ztrácí smysl," vysvětlil fúzi generální ředitel fondu Karel Svoboda.
Důchodová reforma
Kdo únorový termín pro změnu penzijního fondu nestihne, bude muset u současného fondu zůstat minimálně do konce roku 2012.
V roce 2013 se pro přestupy fondy znovu otevřou, ale případnou změnou již klienti přijdou o současné parametry penzijního připojištění. Transformované fondy nebudou například vyplácet výsluhové penze.
Nejzásadnější změnou ale bude konec garance nezáporného zhodnocení. To penzijním fondům zaručí větší volnost při investování, což by mělo přinést vyšší zhodnocení úspor. Na straně druhé se klienti nových fondů budou muset připravit na možnost, že se jejich úspory v některých letech znehodnotí.
Od ledna 2013 se pak zpřísní i pravidla pro státní příspěvek - dostane jej pouze ten, kdo měsíčně vloží alespoň 300 korun (dosud to bylo 100 korun). Změna se přitom dotkne všech, tedy i již dříve uzavřených smluv.
Čtěte také: Kdy půjdete do důchodu? Začíná platit nová tabulka Past v penzijní reformě: Na změnu fondu máte dva měsíce Předčasný důchod klesne, od ledna se mění výpočet |