Dosud největší daňové úpravy v historii České republiky přinesly pro daňové poplatníky vesměs pozitivní dopady a především jim podle odborných odhadů ušetřily deset až dvanáct miliard korun. O nich tak nerozhodne státní aparát ale sami občané.
Vážení čtenáři,
redakce on-line deníku Aktuálně.cz pro Vás připravila sérii článků věnovaných daním, které Vám postupně bude přinášet na stránkách www.finance.aktualne.centrum.cz. Věříme, že Vám budou dobrým průvodcem při Vašem potýkání se s daňovým přiznáním.
Smyslem daňových změn a jejich hlavní ideou byla především úleva na daních pro nejnižší a střední příjmové kategorie zaměstnanců. Nejvíce si polepšili tak lidé s platy do deseti tisíc a pak okolo dvaceti tisíc měsíčně.
U prvních dvou - tedy nejnižších - daňových tříd se snížila sazba a posunuly se jejich hranice. Nově tak příjem až do 121 200 korun je daněn ne patnácti ale dvanácti procenty. U ročního platu do 218 400 korun si polepšil poplatník o jeden procentní bod, a rozdíl mezi jeho platem a předchozí hranicí je tak daněn devatenácti procenty.
Důležitou úpravou která zvýhodnila občany s nižšími příjmy, bylo také zrušení nezdanitelných částek a jejich nahrazení slevami na dani.
Tedy místo nezdanitelné měsíční částky 3170 korun se již rok odečítá od vypočtené daně 600 korun. Z toho vyplývá, že čím vyšší příjem, tím je pro poplatníka nový systém nevýhodnější.
Slevy versus nezdanitelné částky
| Sleva na dani | Dřívější nezdanitelná částka | |
| Poplatník | 7200 | 38040 |
| Druhý z manželů | 4200 | 21700 |
| Částečný invalidní důchodce | 1500 | 7140 |
| Plný invalidní důchodce | 3000 | 14280 |
| Držitel průkazu ZTP-P | 9600 | 50040 |
| Student | 2400 | 11400 |
Lidé s příjmy nad 60 tisíc hrubého měsíčně nový daňový systém bezmála nepocítili - na daních ušetřili zhruba pětistvku za rok.
Příklady táhnou
Jak se tedy změny projevily? Projdětě si vzorové příklady.
- Člověk s hrubou mzdou 8000 (což je minimální mzda) by ve starém systému odvedl 585 korun měsíčně a jeho čistá mzda by byla 6415. Nově je to 240 korun a 6760. Tím měsíčně ušetřil 345 korun a ročně 4140.
- Zaměstnanec s hrubou mzdou 10 000 by dříve zaplatil měsíční daňovou zálohu 840 korun a dostal by 7910 čistého. Loni už odváděl 456 korun, zůstalo mu 8294 korun. Stát mu nechal o 384 korun měsíčně víc, tedy 4608 korun ročně.
- Při hrubé mzdě 20000 byly původně měsíční odvody 2425 a poplatník si odnesl 15075 korun čistého. Po změně je to 2018 korun měsíčně a zbývá mu 15482 korun. Daňová úspora je tak 407 korun, ročně tedy 4884.
- Hrubý příjem 32000 dříve znamenal 4860 korun zálohy a 23140 čistého. Po vstupu novely v platnost se tato čísla změnila na 4629 a 23371 korun. Celková úspora tak je 231 korun měsíčně a 2772 korun ročně.
- Člověk s hrubou mzdou 60000 by ve starém systému odvedl 12511 korun měsíčně a jeho čistá mzda by byla 39989. Nově je to 12469 korun a 40031. Tím měsíčně ušetřil 42 korun a ročně 504.
