Před deseti lety tvořili senioři 16 procent české populace, dnes už je to přes 20 procent. To, jak populace stárne, je vidět i na statistikách důchodové ročenky, ve které posledních sedm let čísla počtu důchodců a vyplácených důchodů o pár tisíc vždy povyskočila.
Až do loňska. Pandemie koronaviru totiž s některými čísly "zatočila".
K poslednímu prosincovému dni roku 2020 bylo vedeno ve statistikách ČSSZ celkem 2 400 479 starobních důchodců. V předešlém roce to bylo o více než 14 tisíc osob víc. A v roce 2018 to bylo o necelých deset tisíc osob víc.
Celkový počet důchodců klesl i přes kontinuální "příliv" nových přiznaných penzí, kterých ovšem bylo loni méně než v letech 2018 a 2019. Důvodem může být zčásti legislativou dané prodlužování důchodového věku zejména žen.
Je také možné, že se někteří lidé kvůli nejisté situaci v době pandemie rozhodli odchod do důchodu oddálit a pokračovat v práci. Tím si totiž výši důchodu v budoucnu navyšují.
To ovšem na druhou stranu nekoresponduje s daty nových předčasných důchodců - tedy těch, kteří naopak míří do penze před dosažením stanovené věkové hranice. Těch stále přibývá. Loni předčasný důchod pobíralo zhruba 651 tisíc, v roce 2019 to bylo zhruba 640 tisíc lidí a v roce 2018 necelých 629 tisíc.
A další porovnání, které ukazuje rostoucí zájem o předčasný starobní důchod - v roce 2020 správa dostala celkem 34 702 žádostí, rok předtím 28 837 žádostí a v roce 2018 jen málo přes 27 tisíc.
Důležité je proto srovnání počtu zaniklých důchodů z důvodu úmrtí. V minulých letech se počet pohyboval vždy kolem 90 tisíc. Loni ovšem toto číslo atakovalo hranici sto tisíc, přesně zaniklo 98 968 starobních důchodů kvůli úmrtí.
Že svou roli sehrál covid-19, potvrzují také data Českého statistického úřadu. Ta uvádějí, že v roce 2020 byl covid druhou nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní příčina smrti byl prohlášen u 2,4 tisíce osob ve věku 65 až 74 let a u 7,3 tisíce lidí ve věku 75 a starších.
Další čísla z ročenky: vyšší důchod berou hlavně muži
Zatímco počet důchodů loni klesl, výdaje na dávky důchodového pojištění včetně záloh enormně narostly. Dosáhly částky 507 miliard korun, zatímco příjmy systému byly o 37 miliard nižší.
V minulosti byl přitom důchodový účet v plusu - v roce 2018 byl rozdíl v příjmech a výdajích plus 22 miliard korun a v roce 2019 skoro 20 miliard.
Za vyššími výdaji na důchody v roce 2020 je jednorázový příspěvek důchodcům, takzvané rouškovné, a také každoroční valorizace, která zvýšila loni průměrný důchod o 900 korun. V prosinci 2020 byla průměrná výše důchodu 14 479 korun, rok předtím 13 468 korun.
Zatímco muži pobírali loni průměrný důchod ve výši 15 868 korun, ženy dostávaly v průměru jen 13 204 korun. Nejvyšší důchod statistiky neuvádějí, nicméně podle nich bere více než 24 500 korun celkem 3613 žen a 17 076 mužů. Naopak nejnižší důchod do pěti tisíc korun bere 6341 důchodců a 8563 důchodkyň.
O vysokém rozdílu mezi důchody mužů a žen se už mluví - součástí důchodové reformy má být i navýšení pevné částky o 500 korun za každé vychované dítě. Letos to schválili poslanci.
Průměrný věk českého důchodce je podle ročenky 71 let, nejpočetnější skupinou jsou důchodci ve věku 65 až 69 let, kterých je 570 tisíc.
Prodlužuje se postupně také doba, kterou Češi v důchodu stráví. Loni trvala v průměru 24,5 roku. Je to téměř o dva roky víc než před deseti lety.
Do zahraničí sociální správa vyplácela loni důchod 99 992 důchodcům. Nejvyšší podíl má tradičně Slovensko (35 493 důchodců), dále Německo (19 685 důchodců) a na třetím místě Polsko (16 895 důchodců).
