Praha - Česká republika patří mezi tři země v Evropě, které mají nejvyšší náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí z organizačních důvodů. Vyšší náklady na propuštění této kategorie zaměstnanců mají pouze v Litvě a Belgii.
Naopak propouštění zkušenějších zaměstnanců s delší praxí je v Česku ve srovnání s evropským průměrem podstatně levnější.
Vyplývá to ze studie evropské sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal, která sledovala pracovněprávní podmínky pro propuštění zaměstnanců ve 29 evropských státech.
Náklady na propuštění jsou podle studie v západní Evropě obecně vyšší než ve střední Evropě. Některé země v nedávné době změnily své právní předpisy, které upravují problematiku propuštění (například Belgie, Nizozemsko a Itálie).
Studie zohledňuje průměrné náklady zaměstnavatele při propuštění zaměstnance.
"Česko se řadí k zemím, ve kterých je rozdíl mezi náklady na propuštění zaměstnance s delší praxí a méně zkušeného pracovníka jen velmi malý," uvedl vedoucí týmu pracovního práva v Ambruz & Dark Deloitte Legal Jan Procházka. Je to podle něj dáno tím, že české pracovní právo mezi zaměstnanci málo rozlišuje. Takže okolnosti jako délka praxe, velikost zaměstnavatele či profese hrají z hlediska pracovněprávních nároků jen minimální či vůbec žádnou roli.
"Náklady na daně z příjmů a pojistné jsou při propouštění relativně nízké, nicméně zaměstnavatelé v ČR jsou znevýhodněni nemožností propustit zaměstnance bez udání důvodu, avšak s vyšší kompenzací," doplnila manažerka v daňovém oddělení Deloitte Lucie Rytířová. Relativně nízké náklady na propouštění jsou tak vykoupeny nízkou flexibilitou.
Mezi pěti nejnákladnějšími zeměmi figurují Itálie, Švédsko a Lucembursko, a to bez ohledu na to, zda je důvod výpovědi organizační, nebo na straně zaměstnance. Doplňují je Belgie a Řecko u organizačních důvodů a Irsko a Francie u jiných důvodů výpovědi.
Z právního hlediska jsou důvody zaměstnavatele pro propuštění zaměstnance ve většině zemí omezeny a vztahují se na ně přísná pravidla. Mezi propuštěním z důvodů na straně zaměstnance a propuštěním z organizačních důvodů bývá z hlediska nákladů nepatrný nebo žádný rozdíl. Pouze v několika zemích, jako je Bulharsko, ČR, Estonsko, Německo, Irsko, Polsko a Rusko, se situace liší.
Téměř ve všech zemích, které se průzkumu účastnily, je služební věk (tj. délka působení u dané společnosti) nejdůležitějším faktorem při stanovení nákladů na propuštění.
